 |
 15.01.2009
45, muž, Weeze |
komentáře k dílům uživatele :
21.12.2012 - 19:43
12Dívka v modrém: Děkuju Ti! Zlobím se, ale co s tím naděláme? :-P
20.12.2012 - 10:2512:) Krásná, jak už jsem jednou řekla .) (snad se na mě moc nezlobíš)
18.12.2012 - 13:5710Taky ji vnímám a je skutečně tak romanticky nabitá erotikou a vášní, líbí se mi hned od skvělého začátku
18.12.2012 - 09:1910nádherná, vkusná a citlivá erotika....nadpozemská, prootže je z ní cítit i láska:.)
17.12.2012 - 18:4612Lusy: Děkuju pěkně, Lusy.
ŽblaBuňka: Jak to myslíš, svátková..?
Viviana Mori: Tisíceré díky. Potěšení je na mé straně :-)
ŽblaBuňka: Jak to myslíš, svátková..?
Viviana Mori: Tisíceré díky. Potěšení je na mé straně :-)
17.12.2012 - 18:4412taron: Naprosto s tebou souhlasím. Najednou jakoby svět člověku nabízel netušené obzory a možnosti, najednou nacházíme ta správná slova, abychom pojmenovali nepojmenovatelné.. :-)
17.12.2012 - 10:4112hm...toužebná:) Jednou jsem napsala do básně, že z touhy, lásky a zrady vznikají ty nejskvělejš básně ...a je to tu :)))
16.09.2012 - 20:039moonell: Je asi moje chyba, že to tak vyznělo, ale tohle dílo opravdu není "zamilovaný"... Je spíš o smíření s osudem, o ztrácení naděje v lepší zítřky...
Ale je mi líto, že Tě taková díla teď bolí. Pokusím se udělat něco pro opak ;-)
Ale je mi líto, že Tě taková díla teď bolí. Pokusím se udělat něco pro opak ;-)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kira.cool [18], vokis [17], littlekaci [14], iluze [13], hříšník [12], Meedea [12], Mona019 [12], Darek [10], Breta [9]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
