none: To je hezké.

Leslie: Konec je realita. Možná taky jen záměrné kazení "básně".

...hlavně , když jsou vytížené, ruce...připomenul jsi mi moji starou básničku o kokonu

Ten věčný smutek starých stromů

něžně hruď objímá

pavučinou

z tisíce věží

chci jen spát

ležím

v stínu kapek lží

nymfa schovaná do kokonu

Baví mě, hlavně první sloka, možná by mi stačila. Má fajn hravá místa - konzervy na nervy, cibule z bledule... a v druhé časti motání do kokonu nožkami denního shonu je taky bezva. Závěr mě mate, je pro mě na jiné vlně.

A přesto žít nás baví, zejména když jsme hraví :) Pobavilo, díky.

posledni odstavec je top - zamilovala jsem se
( ted k tomu slysim i Tvuj hlas )

Poe a havran, co zobák k srdci přikládá...už víckrát ne...nezatančíš...tuhle mám ráda

...mívám orgasmy z hudby, taky se kroutí a vzlíná... :)

...podej si los a sol dál, do kořenů kosodřevin bandasku s kafem a ... kosi vymíraj, my porád nějak žijem...

monere: Tak to je hezké, to to musíte mít v životě pestré. Divné, jako to má každý druhý. Nevím, co tu melu, každopádně díky.

holka.přes.ulici: Dík!

S tímto se peru posledních pár let.. myšlenka je naprosto skvělá, díky za báseň!

Nežije už víc než 150 let a na pohřeb mu přišli 4 lidi. V dobách, kdy se poezií ještě dalo proslavit. Asi tak.

O ničem je o všem. Ovšem.

Kleriska.KX: V tom duchu to mělo pokračovat dál, ale což. Dík.

Jsi jako vločka ve městě
které budovy brání vpít se rovnou do země
*

Líbí se mi Tvé vnímání ;)

uz jeblo :-)

!!! Tak to se těšíme, až z tebe bude druhá slnečnica

Orionka: Ahoj, díky, nevim, co jsem já jakožto za autora, asi prostě anarchie, jednou tak, jindy onak, tak jak bych chtěl občas psát to stejnak nejde, to už by mne z chodníku hanby nepustili. Stejnak je to úplně k ničemu, po kavárnách se to číst nebude, tudíž je to odsouzeno k zániku, sám jsem si vědom nízké kvality svých textů, dávám to sem asi opravdu "jen tak". Když se někomu něco z toho mého líbí, oukej, mám radost, ale stejnak skončím jako věčný amatér, protože nehodlám komunikovat s lidmi, kteří rozumí umění. Někam se vtírat, pfff, zlatej anonymní net. Své "básně" bych přirovnal maximálně k exkrementům. Člověk vyrovná náhlý přetlak (někdo tomu říká nápad, múza, inspirace,, popud, plech) v hlavě, za chvíli se z toho něco vyplodí, člověku se většinou uleví a jde se žít dál. Takže díky a hezký zbytek neděle.