Jsi jako vločka ve městě
které budovy brání vpít se rovnou do země
*

Líbí se mi Tvé vnímání ;)

uz jeblo :-)

!!! Tak to se těšíme, až z tebe bude druhá slnečnica

Orionka: Ahoj, díky, nevim, co jsem já jakožto za autora, asi prostě anarchie, jednou tak, jindy onak, tak jak bych chtěl občas psát to stejnak nejde, to už by mne z chodníku hanby nepustili. Stejnak je to úplně k ničemu, po kavárnách se to číst nebude, tudíž je to odsouzeno k zániku, sám jsem si vědom nízké kvality svých textů, dávám to sem asi opravdu "jen tak". Když se někomu něco z toho mého líbí, oukej, mám radost, ale stejnak skončím jako věčný amatér, protože nehodlám komunikovat s lidmi, kteří rozumí umění. Někam se vtírat, pfff, zlatej anonymní net. Své "básně" bych přirovnal maximálně k exkrementům. Člověk vyrovná náhlý přetlak (někdo tomu říká nápad, múza, inspirace,, popud, plech) v hlavě, za chvíli se z toho něco vyplodí, člověku se většinou uleví a jde se žít dál. Takže díky a hezký zbytek neděle.

pramínek oživí kamínek... nic lepšího jsem tu nikdy nečetl!

..barvy zmizely náladou v mraku... to je fajn! Ale celkově mi přijde, že se do toho rýmování nutíš a nejsi to ty. Proč?

Homér: Srandisto...no, jsem zvědavá ženská,usmívám se.

Písmáka se bojím, tam je moc lidí, úžasných, chytrých básníků, já jsem na okraji, prostě psanec. Tohle dílo vzniklo jen tak, že jsem si dal brko, přečetl báseň od SSS květinky a napsal, co mě pak napadlo. Fakt jsem se pak večer vracel do hospody pro klíče, nechal jsem je doma, tak hlavně, že mě pustila domů, to jen, že píšu i o předtuchách, co se pak zhmotní, ta ztráta azimutu k azylu. No nic, já jsem habr, ale někdy si přijdu spíš jak střemcha pod náspem železniční trati. Díky za komentíky, poklona a klobouček.

Jsem ve znamení vrby. O to nic. Budu se zase opakovat, to tvé psaní mám ráda. Vždycky si počtu, vtáhne mne do děje.
Líp to napsat neumím. Zkus dát jeden na Písmák. Je tam jedna komentátorka, mne fascinuje, jak umí rozebrat báseň. Doslova. Zajímalo by mne, co napíše k tvému textu. Hodně.

uff ...

Zvláštní, jak přesně jsi dokázal popsat určitý způsob života a myšlení... Až děsivě výstižné...

pěkná báseň, akorát až moc pravdivá.

Filipika synovce?

smutné ..jako život

začátek je fenomenální!

none: Každá kniha má prý svého čtenáře a básně se prý nemají vysvětlovat. Takže prostě díky moc...

Asi se budu opakovat, ráda čtu tvoje texty.
Vejce je silný symbol, vybavil se mi můj zamilovaný obraz od Vyleťala, Velký inkvizitor...

kosy kosí pokosy, pro koho, pro kosy... :)

Taky to tak jde,hle i veršovánky a v nich humor,a poezie

Haha :))