Papoušci a opice je velice výstižné, bohužel.

gajda: Všechno musí mít svojí ceduli. A jelen (kolouch) je luxusní, střelil ho a nasušil kolega, má dva druhy, uzenou papriku a kmín. To by se prodávalo. Bio sušená zvěřina z Brd.

Ano, tím sušeným jelenem donutíš většinu klikajících, aby četli dál. Sušenej jelen je tahák a je fajn, že je hned na začátku. Je to chvilka, co jsem otevřel v kanclu diskuzi, že bychom se v našem eurorregionu v rámci přeshraniční spolupráce se Slováky pustili do nějaké zajímavější propagačky - dřevěné pexeso, infotabule podél hranice o ptáčcích v lese a o šiškách, dřevěné kostky a pajduláci, dřevěné sázecí kolíky (ocení hlavně nadržené ženské), a když bude dost prachů z fondů (v Bruselu leží peníze na ulici, jen je zvednout, ale musíš umět anglicky, německy, francouzsky, italsky a latinsky) tak i nějaká ta rozhledna.

Dřevěný dalekohled! Kdo to má? Ten by ocenil i Dumbo v jungli.

tak já raději živého jelena ale až se bude prodávat sušenej člověk to bude teprve něco...zatím jen hmyz.

Hele líbí se mi to, tohle napsat je jako život v jeho proměnách
ale nechci moc chválit ale chválím tohle. Mám raději takovej ten styl mám to na háku ale sere mě to .)

gajda: Ahoj, červené tlačítko mi svítí furt, nějak mě to nerozčiluje.
Ano, to je na tom pozitivní, že jsem taková neměnná jistota. Přečíst si svoje staré dílo, to je jak číst něco nového. Nepamatuju si to, právě proto, že je to epická "poezie". Fragmenty možná a to jen z pár děl. Moc dlouhý a nerýmuje se to, hnus. Prostě je to jen takové odplivávání. Dřív jsem to chodil přepisovat do knihovny do počítače, abych to mohl dát na psance. S básníky se nestýkám. Tyhle věci nedávám číst ani manželce. A mladým žábám radši vyprávím o lese a o marihuaně. A to musím mít v sobě alespoň promile. Jednou jsem poslal odkaz kolegovi, protože ho na tři měsíce zavřeli do blázince, něco četl, vše určitě ne, nevím, jestli to čte dál. Že by přišel ohromen a řekl mi wow, ty tvý básně jsou super, tak to se fakt nestalo. Není to holt pro každýho. Prostě underground. Díky.

To já ještě v tej krádeži kukuřice hledal kruhy, tedy u nás byly, jak houby po dešti. To víš, nově otevřený vzdušný prostor všelijaký verbeži ze západu :) časy už se nevrátí :)

Víš proč si tě nemůžu dát do oblíbených autorů? Protože nesnáším to červené číslo u nepřečtených děl a ty brzy oslavíš 1000 !!!

Je nicméně fascinující a uklidňující, že se tvůj styl nemění. A navíc!!! Si tvoje věci nepamatuju, takže si je můžu přečíst i poněkolikáté a pokaždé z nich budu mít ten příjemný pocit, že je čtu poprvé.

Ápropóó, pamatuješ si nějakou svoji věc? Uměl bys z patra odrecitovat, co jsi už napsal? Znáš to - (aspoň mně se to občas stává) - balíš hezkou mladou žábu, řekneš, že jsi básník a ona hned: jé, řekni mi něco, co jsi složil! (Někdy se hodí umět dvě tři vlastní kratší věci nazpaměť.)

heh ... rok 2000, ještě jsem netušila, že mě osud zaveje do Čech

Tohle se mi líbí, trochu jsem zavzpomínal.

Homér : v cuku letu, letem světem jsi to parádně popsal. Na kukuřici jsem chodívala s dětmi a grilovali jsme si ji, to mi to hezky připomnělo. Díky.

Sasanka: Ou, ta čtyřka je moc, takže máte doma veselo. Kdybych byl lev, jako ta moje, tak se asi taky sežerem. Nebo se budeme pářit 20 až 40 krát denně. Znamení je pro mě stejnak úplně okrajová záležitost. Spíš mám alergii na šedivé nebe, tak to bylo myšleno.

I. Se starejma časama, jděte se vycpat, nechte si kecy na naše hlavy ;)
II. Bodláky v hlavě a kámen co se valí v pestu, delikatesa jak sviň.
III.Pořád to prádlo s kouskami stavby
i ranní turek s vůní vývařovny.
Piju míň o to víc.
IV. Dva kozorozi
do sebe zakleslé rohy.
Možná se pozabíjíme
nebo si zatancujem.

Blíženec je náš syn, já jsem těžká Váha a muž je Škorpion - máme to hezky pestré

nadprodukce děl je třeba u mě.) ale ani jedno nevystihne nic co jsem chtěla vlastně napsat. Proto jsem skoro grafoman. Asi už je to na chocholouška.) Ale jinak mluvíš jazykem mého kmene. Tyhle texty jsou pro mě blížší než ty sladké kde skončíš časem na inzulínu. Ale tak každý si najde to své co s ním rezonuje. Je to takovej syrovej text, není vyumělkovanej, to mám ráda. I když bych nějaké věci v textu vynechala nebo naopak některé přitvrdila, ale nejsem autor, takže jen můj pohled na text.

Homér : poete náš mladý, povedlo se. Máš dobrou obrazivost. Ty jsi Blíženec ? Jinak děkuji za počtení.

denisa: Díky, je to jen parodie na poezii. Jednu řádku škrtám, ta se nelíbí ani mně. Je to trash.

ju

jsem zdravotník a opravdu kolonoskopii ti nepřeji, možná už raději fakt tím kolenem.)))
jinak text celkem dobře syrovej jako flákota masa, mám takové celkem ráda, na nic si to nehraje. Sice jsou tam některé místa co bych vypustila a co mě nějak vadí, ale převládla zas jiná co to vyvážila.

Po delším čase jsem se odvážil nahlédnout, ale bohužel, žádná změna.

none: Díky. O dítěti psát neumím, nebo nechci. To by byly jen oslavné ódy...jak jsi krásná, jak jsi chytrá, jak jsi veselá, jak jsi vtipná. Takový spíš vánoční koledy by to byly. V únoru jí bude pět, má teď naprosto boží období. A víš kdo za to může? Naše skvělé povahy, co máme s paňmámou a důsledná výchova. Haha. Je to náhoda, myslím, že nám ještě zatopí. Nebo ne? I dvanáct km v horách v listopadu dala, v terénu kyperských hor. V plánu bylo devět. To byl asi její rekord, hlavně to byl velmi ostrý terén, rozbrázděný řekou, a bavilo jí to. Díky za čtení mých žbleptů, hezkou neděli přeji.