Veliké zklamání mě pohltilo po přečtení... Když jsem spatřil ten krásný název básně "bříška prstů", okamžitě mě to naladilo na něco poetického... Avšak to mi trvalo jen do "rozkliknutí" díla.
Takže: po přečtení první sloky (která se mi líbila) , jsem si myslel, že půjde o něco humorného... Avšak opět jsem se mýlil.
Ve druhé sloce zcela chybí druhý rým - na prsou/nad vodou - rým není.
V třetí sloce ten samý problém, kde rým - chápeš/zařveš - docela dost drhne.
Ve čtvrté sloce jsi jeden z rýmu úplně vynechal a změnil jsi jejich soudržnost, čímž jsi narušil rytmus.
Pátá sloka je naprosto celá popřeházená.
A poslední dvě sloky mi spíše připomínají nějaký hip-hopový text.
Na závěr bych Tě chtěl upozornit, že když začneš používat interpunkci, tak by měla být všude kam patří, a nebo by neměla být použita vůbec.

P.S.: Je to samozřejmně jen můj názor...

Máte pravdu, takovéto věci mohou pokračovat donekonečna, také už jsem na to zapomněl.

četl jsem to odspodu.

Nikdy jsem tohle slovíčkaření nepochopil. Je to příliš jednoduché.

Jestli to má nějaký hlubší smysl, tak ho nevidím, jako hraní se slovíčky pěkné. Ale hraní se slovíčky se rychle zapomíná...

zamrazila...

To jsem se jen nějak blbě vzbudil:-) Je to zajímavé, ten život, pak si skvěle.....a věichni a všechno je ti u .....Díky

proc ne? zajimavy kaligram :) ja myslim ze to basen je :) a proste tvoje takze dobra

homer pise o sokratovskem tematu? :) docela kolotoc v tom mas... :) na mne to pusobi :)

zas jiny homer trochu.. a porad stejne dobry :)

homére to je asi první, která se mi nelíbí vůbec, neřaď to pod básně ! ...

děkuji!

Moc povedená....po pravdě...takto zpracované verše jsem u tebe nečekala.
Překvapil jsi mě:-))

Tak dobře, ale myslím, že záleží víc na slovech než na úpravě. Ale na začátku každé strofy by mělo být asi velké písmeno, že jo?

Musím si jí oholit, už mě to píchá. Blbá móda.
Tuhle větu třebas řekla moje holka, a to mi přijde vtipné...

Já mám rád houby halucinogenní i normální, sníst syrové lysohlávky mi nedělá problém, chce to jen trochu odvahy. Když jsem se ráno probudil a vzpomnšl jsem si na toho fašouna, tak jsem se musel smát celý den. Já si totiž moc nevymýšlím. Děkuji, napsal jsi mi hezký komentář.

:,-(

aspoň poznáš, jak jsi těžko stravitelný. Jako houba. Třeba taková ta, co roste u dálnice, nebo u atomové elektrárny a v atlasu hub ji nenajdeš, nicméně se do ní zakousneš a sníš ji syrovou. Je jedovatá, ale v ten moment, ji zhltneš. Píšeš podobně. Jedovatě. Což není ani špatně ani dobře, jest toť otázka stylu. Toliko jen k rekapitulaci tvého díla. No já houby nejím. Nesnáším je. Rád houbařím. Není nic hezčího, než se ráno vydat do hlubokého lesa hledat hříbky. Jojo. Jedlé, nejedlé, ...ty obyčejné potěší chutě, ty barevné oko. No ale když se usmaží nebo uvaří, nebo cokoliv - jsou všechny stejně hnusné. Hnědočerné, mazglavé (krásné slovo) slizské, smrdí a z polívky jsem je nejdřív vytahoval, ale pak mi začaly vadit i ty výtrusy že tam plavou a přestal jsem už i polívky. Ne, povídám, člověk musí být důsledný, nemůže jíst všecko a když něco nejim, tak to nejím bezezbytku. No ne? Popravdě, jsou houby, kterých se bojím i dotknout. A bavím se, když si někdo udělá smaženici a nejde v ní slimáka! Slimáka! (další krásné české slovo) S nesmazatelnou vidinou napěněných slimáků odvracím rychle pohled od jakkoli upravených hub.

....asi jsem krapýtek odbočil.

Pěkné, věru. Co zas někdy torchu vizuální úpravy. Tvůj STROM byl skvělý a vzácný úkaz. Ono by možná i stačilo, kdyby se nějaká básnička četla pozpátky, byla zarovnaná jainak, prostě něco co vybočí NA POHLED, hm?

Hm

...to musel psát někdo se zvláštním pohledem na svět...