Často když čtu tvé texty a čtu je ráda, mám prostě pocit skepse a nechápu kde se v tak pozitivním člověku bere, no asi v životě;-) v tvém životě a taky v době kterou žijeme, chápu tě ale snažím se bojovat

Vše co je mladší než já samčího rodu, je zajíc a zajíci nechřadnou ale dozrávají .... Cucáku

Jakby... hej. Cítim to, čo tie slová ukazujú.

Dobře...

Když to chodí takhle dobře, asi je lepší nechat tak.

Jo, je to trochu lenost, kromě jinýho.

Brďo, fakt dobrý metafory. Duševní nadrženec...no asi jo no

Homér: je to tak. poezie zlomeného srdce a horkého klína vládne. já jsem spíš cynik, já tak kramlíky na šňůře a šnuptychl v kapse

Výstižné.

LadyLoba: none: Díky ženy, mě furt napadají nějaké věci. Jen to sem nedávám, nezapisuju, jen občas něco, ale sám tomu nevěřím. Tohle dílo má například příšerný závěr. Ale dát na konec zhnasnul jako svíčka, to už můžu jít rovnou do Kremnice do Muzea Gýča. Nevím, prostě to většinou nechám, jak to přišlo, protože když se v tom začnu rýpat, tak je to většinou ještě horší. Díky za podporu:-).

Jo, i takové jsou některé básně ...

Neu: Díky Neu, horké tělo je super. Vždyť to znáš, jakmile tam není růže, duše, srdce, anděl a hrátky v temnotách, tak to stojí za prd.

omluva, zlobilo připojení... :o)

....jedí hlínu i nůž, když je potřeba, jinak souhlasím S Lady oba :o)

Nejvic se mi na tehle basni libi, ze v ni neni rosa a horke telo.
A naopak mi tu dost chybi velebouci

Tvé "domácí vězení" ti nezávidím, ale ze sobeckého hlediska mám radost, protože je možné, že budeš zase víc psát :-D

Co třeba nějaká pilulka na nesmrtelnost?
Chci být v tomto něco jako anarchista...

ale jak, homére, jak

Až jednou bude pozdě...

Vybízí k zamyšlení... děkuji.