mr Scraper: Dík metaláku.

Tak tomuhle dílu se klaním! To je klasicistní skvost.

D_P: Je to kravina napsaná v kocovině, nehledej za tím touhu po světlejších zítřcích. Fandim ti, ať si alespoň pořádně zapícháš.

puero: http://www.netradicni-darky.cz/antistresove-prso/d-69471/
řekl bych, že je plňeno silikonem

taron: Já jsem akurát zklamán lidmi na ulicích, jejich vrcholným čtenářským uměním, reklamním plátkem z obchoďáku.

"Jen srdce člověka zná vlastní hořkost.
Podobně jako jeho radost druhý necítí"........každý jsme jiní, každého zasáhne něco jiného...báseň je podle mě o zklamání..všemi a vším :)

No jelikož jsem nedávno napsal něco stejne kyselého - začínám tě chápat - jen já vím proc mám svou trpkost - ale proc ty?

Proč jsi změnil název? Ten předchozí snad nebyl dostatečně dostatečný? Co to je relaxační ňadro? Je nafukovací, nebo se plní mlékem?

Yana: To jsem rád že tě to bavilo, o to přece jde. Zabít nudu, nevadí. Díky, hezký zbytek neděle přeji.

Bavilo mě to přečíst, všech sedm.

puero: Je to strašně málo, ale tak na ty dnešní poměry...

Jen sedm? A není to málo Homére Homéroviči?

Pobavila mě..zajímavé postřehy..líbí :)

To se člověk zasměje, nad tím jakej je blázen.

taron: D_P: Mě se tahle báseň nelíbí.

tohle je trosku jiny salek caje - tohle pis casteji...

První sloka krásná..usmívala jsem se. Druhá sloka krásná...ale neusmívala jsem se....Celkem báseň ? Pěkná..ze snu v první sloce jsi mě hodil do reality všedních dnů v druhé sloce :) Dobrý. fakt.

Dělat v lese má své výhody: medvěd k obědu. Každý den. Bude to mít ale důsledky: chlupy se ti změní v štětiny.

Včera jsem seděl v knajpě (nad Plzní a Radkem) s kamarádem, který ztratil iluze. Je to smutné. Hořké. Rodiče se rozvedli, on se odstěhoval a s inženýrským titulem dělá kolotoče v Hyundai. Bojuje s rutinou a já mu asi seženu nějakou vážnou známost. Brrr. Tvoje kočka má veledůležitou funkci v tvém životě - vytrhuje tě z rutiny aby ti čas utíkal pomaleji.

Kleriska.KX: Od WWW? To snad není ani možný, taková supr bestovní kapelka. Jsem poctěn.

veronika: Děkuju!