Homére my tady poctivě jedeme kecy o kecech a rozbory slov a vět a kktin, co kdo jak napsal a měl napsat a myslel a jestli sem čárku, nebo vyměnit rým a hromada bezduchých akademických debat vo hovně nám kvete, jak sněženky v Tatrách a pak přijedeš ty z básnické dovolené a jebneš sem takovou bombu života, že mám chuť si jít okamžitě otevřít i to zamrzlý okno. Mně se třetí rok po sobě hroutí plotýnka, někdy nemůžu ani sedět na hajzlu, jak mi to střílí do stehen. Prej si nechávám tíhu světa ležet na bedrech. Zibura má tinitus z toho jak poslouchá kecy věčně pasivních snílků a ty už se prostě na ten svět nemůžeš dívat. Není divu.
Fakt dobré mistře. Je to paradox, že kdo ve skutečnosti nežije, tak tu chce být tisíc let a psát nám o tom pseudointelektuální kecy na všech platformách, co jich internet má a kdo opravdu žije a umě o tom píše, si přeje to zabalit. Ještě s tím počkej, aspoň dokud máš světu co napsat.

Romantika naruby.

Gumové věty - klišé?

Možná bych vypustul "se" ve větě: naseru se ti do snů.

Fajn.

Stopem jezdím rád, lidi se ti otevřou bez zásluh. Někdy až moc. Doufám, že motorka nepůjde mimo mě. Bude to jen malej skútr, na víc nemám kvalifikaci, ale i tak bych měl vyrážet z prvního nebo druhýho místa. Víc nás nejede. Vsadím se, že až dojedu, taky políbím asfalt. Hlavně abych se do něj cestou někde nezakousl

Povedená asociace na čísla

Neu: No, v Laosu stala sedmicka vyborne ryzove whiskey stejne jako pulliltr piva, kolem triceti korun, to byl rok cca 2012. Po teto aktualni eskapade s mrtvejma turistkama ve Vang Viengu bych se bal. Mekong je kral. Motorky a auta jdou nejak mimo me. Kazdopadne nevynechej vodopad Kung Si, tam jsme dojeli na pujcenych detskych kolech. No a taky jsme v Laosu zabloudili na tri dni na Hociminove stezce, proste nam babka nerekla, ze je to do Salavanu jeste 100 km, tam jsem polibil asfalt. Rikali nam, at si stavime stan vedle cesty, ze jsou vsude porad miny. Ale Laos jsme meli spojeny s Kambodzou i se severem Thajska, vzdycky, kdyz uz se tam dojebeme letadlem, tak jsme tam dyl. No tady uvidime. Zitra presun do Tortugera, snad odtamtud jede lod do Limonu, atd, atd, atd. Ale pres tri mesice jsme jeste nikdy nebyli, natoz s petiletym ditetem. Uz jsme tu s ni jeli i stopem, zase to otevira jine vratka. Na planinu dzbanu jed. Na Laos spadlo vic bomb nez se vypotrebovalo za druhou svetovou, nepochopitelny.

Zkus napsat o hovně a třeba z toho vznikne vodopád :-) Závidím ti, musí to tam být skvělý. Ještě na takovou dobu. Já padám v březnu do Laosu na motorky. Prej je tam teď skvělej sňaps psali novinky

Neu: Já jel sám max na Slovensko k babi. Nevím, jaký je to cestovat sám. To bych akorát chlastal a fetoval. Takhle už jsem viděl spousty zvířat, sopky, reky, vodopady. Dnesni cesta z Rio Cuarto do Riverside Lodge se dala prezit. Tady maj oba druhy lenochodu na zahrade, jdem je hledat. No a reku zelenou, prej se tam mam jit vykoupat. Na konci unora jsme zpet. Proste jsem chtel napsat basen o vodopadu a vzniklo z toho jen dalsi hovno.

Dorazil's do Kostariky ? Řekl bych, že cestovat s rodinou je skoro stejně těžký, jako cestovat bez ní

Nespěchej do důchodu. Jinak to moc nechápu, s těmi čísly je dílo až moc tajemné.

Moje vedenie si to usporiadava do starostlivo poskladaných hadrov šikanovaného vojaka.

Už ten první řádek, joo. Super a dík, když je život hořký, ráda o tom čtu i jinde.

jo

Přesně

Pabuk :-D :-D to je pecka

Miňko: Taky bych rád ctil to heslo, že autor nemá vysvětlovat svoje "básně", jenže tady byla v každém komentáři otázka. No a kdybych mlčel, tak bych byl přeci namyšlený hajzl, či nepřístupný pabuk, no ne?
Já třebas ani neříkám, že píšu poezii, to by měl posoudit čtenář, tak ještě jednou dík.

Ještě jednou, reakce na komentáře: z mého pohledu je zbytečné rozebírat důvody, příčiny, důsledky, motivaci, detaily. Prostě je to dobré, sdělné, o něčem a je to poezie. To stačí.. to ostatní nemusí nikoho zajímat....to byl kompliment....

LadyLoba: Meluzina: Neu: Díky moc za čtení a komentáře. Velkorysost, co to je? Ja vím leda, co je to velký rys. Vždyť víte, jak to u mě je, něco napíšu, dám to na psance a tím to hasne, jste jediní, kdo mě čte. Jo, asi je to hnusná agresivní báseň, forma terapie, pak nemusím chodit k psychologovi. Je to napsáno čtyři dni po narkóze, během dvou dnů se mi v hýždi udělala pěticentimetrová boule, praktická mě poslala na chirurgii, šel jsem rovnou na sál. Z abscesu je to kousek k sepsi. Vše mám jakoby u prdele, přitom to beru vážně. Prostě je to jen další Homérova (Houmrova) pitchovina. Zatím.

Miňko: Děkan.

gajda: Taky jsem slovo píštěl neznal, zajímavých výrazů mají mrtě. Není lidské tělo složitější než vesmír?

Zaujala...