Jsoucno: casa.de.locos: Díky:-)!

jak jsem včera pitvala toho whitmana, tak mám pocit že byl úplně o tom stejném, taky vystřelený, a i když byl starý tak neskuhral.. dík že jsem mohla číst. baví a líbí

Krásný blábolení. Baví mě to.

Tohle se může číst mockrát a neomrzí

hmmmm

Já tam živejch obrazů vnímám víc... A taky výbornejch obratů. Je skvělá! Od prvního řádku po poslední mi nic nechybělo ani nepřebývalo a naprosto mě vtáhla.

... omlouvání s vařečkou... to je docela živej obraz

Nevím co k tomu napsat, dřív jsem tvoje básničky nechápala, teď mi přijde, že jo, a že se zadírají jako třísky a líbí se mi. Nad tektonikou jsem dumala zrovna včera.

tohle je muj oblibeny clanek o vernosti
http://www.tantra.cz/svet/vernost.html

:-)

super :)

LadyLoba: Každý věrný čtenář je pro mě víc než pytel dukátů...To jsem asi zblblej z těch pohádek. Né, fakt si toho vážím, zvlášť když tu necháš komentář, jako že LadyLoba jich zde už zanechala desítky!!! To tě šlechtí:-). Díky moc.

zase zaujalo, mam na tebe slabost nebo co :-)

Zdenek39: Díky Zdéňo!

JO VĚRNOST A UPŘÍMNOST TO K SOBĚ PATŘÍ MĚ SE BÁSEN LÍBÍ A TO MI STAČÍ

Pěkny i když promě tak trochu jiný styl ale nejsme stejni

podle mne je vernost o necem jinem, nez ze 8 let nekouknut na jine kozy --

Homér: Prirodzenosť vernosti by mala byť samozrejmosťou vzhľadom na fakt, že sme ľudské bytosti a teda na rozdiel od zvierat vieme krotiť svoje pudy. Na druhej strane, je to aj o ľudskom charaktere a všetko závisí od jednotlivca.
Jeden môj priateľ však napr. dávnejšie vyjadril myšlienku, že človek vernosť nemá zakódovanú a monogamia mu nie je prirodzená, nakoľko v stredoveku sa síce ženy vydávali ako panny, ale manželstvo v dôsledku chorôb a pod. vydržalo v priemere 8 rokov, kým zomrel jeden z partnerov. S tým sa však tiež nedá celkom súhlasiť, pretože generácia našich babičiek a ich mám tiež vstupovala do manželstva poctivo a partneri prežili celý život v dobrom aj v zlom, takže sa to evidentne dá. (Otázkou je, nakoľko a či vôbec mali na výber, vzhľadom na silné spoločenské konvencie.)

Lasak: Nevím, co jsme my lidi zač, asi každý něco trochu jinýho, takže je těžký škatulkovat. Jistý je akorát to, že jsme se nevyvinuli z labutí, ale z opic, tak s tím teď prostě bojujeme. Kdybychom to měli jak labutě, bylo by to asi o dost jednodušší, ale zase by se o věrnosti nepsaly žádné básničky a nevznikaly by kolem nich takovéhle zajímavé diskuse :-)

Orionka: osobní názory jsou celkem ničím oproti studiím. Největší problém jen ten, že pokud nejsme monogamní tak co jsme? Zaletnici? Bigamisti?... Pro jakoukoliv verzi máme příliš mnoho věcí říkajících že je to možné. A větší procentualni zastoupení dané skupiny nic neřeší hlavně z jednoho logického důvodu pokud je něco majoritní neznamená to že minorita neexistuje, je nepřirozená ve smyslu uměle vytvořená či je to jen výjimka čili chyba přírody. + Je tu důvod zkreslení kulturou, náboženstvím společností celkově. Ovšem tenhle argument je kritizován kvůli tomu že se tyto hodnoty pravděpodobně nemění tolik se společností. A zvyklostmi. V odborných kruzích se dokonce dlouho debatuje zda společnost utváří a ohýbá přirozenost, nebo jestli je společnost utvářena podle přirozenosti...
Je snadné se přiklonit k tomu či onomu jak to citime, ale upřímně kdo jsme abychom mohli tak snadno rozhodnout, když to nedokáží lidé kteří tomu zasvětili život a mají navíc mnohem lepší odbornost?

Zajímavý kolik komentářů se tu sešlo, to je téma! Stokrát probíraný, stokrát popsaný a vždycky chytlavý. No mně se ta básnička moc líbí, mám radost že jsi takovou napsal, právě proto, že kolem mě je neskutečný množství lidí co nevěru berou jako děsnou frajeřinu a pak neskutečný množství lidí co tu frajeřinu obdivujou. Největší frajer je ten nevěrný. Sakra, to je skvělej člověk. Nechápu to. A ti věrní to jsou vlastně takoví životní outsideři. V určité skupině lidí se stydim za to jakej život vedu. Je to nuda. Ale u někoho jsem schopná nevěru pochopit, ale to je spíš tak že se ještě nestačili rozejít s někym s kym jsou nešťastný.