Homérova díla, to je pro mě takovej můj životní digestiv. Jedna báseň po ránu a život mi chutná, mám chuť psát, tvořit, budovat. Je to bezpochyby poezie syrová, bez obalu, bez mejkapu, nahlodává různá témata, nemá prvoplánovou touhu se líbit. A to je jeden z důvodů, proč v mém žebříčku patří k těm nejlepším...

autor mi byl hned jasnej. :-)

Po dlouhé době čtu něco od tebe, a ejhle, dokonce rozumím tomu, co říkáš:))))
príma.-)

Fajn :D

Taková upřímná, ale má něco do sebe.

ju, co na mne dnes vyskocilo jako neprectene :)

klikla jsem jen kvůli názvu, ale nelituju. líbí se mi

Díííky za čtení a komentář.

kopanec reality a za všechno může slon :-) Taky to mam ráda, bezva

Hm, ta je zvláštní.

nejistotu rozboří
suché sadoví amuří

O co jde? Že je nejistota věčná, protože žádné suché sadoví amuří zřejmě neexistuje, ale kdo ví...

jsem zavislak

Homér: Taky mi to jde poslední dobou do rýmů, ale kupodivu mě to docela ba:)

Leslie: Jo, umět to utnout ve správnou chvíli, to je kumšt. Dík za koment k takové blbince. Poslední dobou mi to jde do rýmů, to mě neba. Pa.

Prostě... bez brzd řítí se do řiti života kára

Ten závěr s ice už je slabší, ale to předtím je výborný! Děsně jsem se pobavila, fakt. Je fajn a vzácný zasmát se nad něčím, co je výstižný a zároveň takhle suprově pracuje se slovama.

Homér: mam proste slabost na tenhle druh tvorby ..takove jak od hospodkeho stolu psano na pivni tacek

LadyLoba: Strašnej plech co?

uhm

...abych se nad sebou taky zamyslel.

dvakredencedekadence: Dík, to je jen taková dužinka.