Daisy Moore: Spřízněné duše?

Zcela souzním. :)

zaseja: ... aha moment... člověk se učí celej život...

zaseja: Souhlas, přešlapování v tom známém bahýnku, nás nikam neposouvá.

zaseja: Je třeba objevit temné aspekty v nás. Čím více jsem schopná podívat se, ponořit se a přijmout temnotu, tím více vyzařuji navenek krásu vnitřní. Pokud se bojím temnoty je to umělá krása, hrané umění. Nejde z hloubky.

ano...na samém dně, bez paprsků...

zaseja: existuje totální tma?

jen cestou člověk zjistí, co vlastně znamená žít
na místě, kde jsme si jistí, budeme jenom hnít

krása ženy je v jejím nitru...i její síla...umění být milenka je v ní...zbývá jen najít prsty, které struny vášní rozezní

děkovat přírodě za to, že je...děkovat lásce, že hřeje...děkovat skalám, že strmí...větru, že fouká, vodě, že svlaží...jsme součástí...jsme

nikdy není pozdě...i v totální tmě hoří jiskra v duši

Sasanka: Co se mi v životě děje vnímám z většího nadhledu. A mnohem víc si ho užívám.

Lenča: Ano, závěr jsem si potřebovala prožít na vlastní kůži.

Sasanka: Jak divná, proč divná? Dle mého úsudku jsi naprosto v pořádku. :)

Zajímavá, hlavně díky tomu závěru

Gratuluji k pozitivnímu přístupu ;)

Možná jsem divná,ale mě to nějakým způsobem oslovilo.

Dandy: Díky za přečtení a komentář.

Dandy: V hloubkách je krásně, člověk opouští staré a nové se rodí, v mělčinách po té krásně se chodí. Díky za koment.

Hloubka může sevřit
Stiny se mohou začít míhat.
Lepší mělčinou jít
a vše stíhat.