 |
 28.03.2018
52, muž, Tábor |
komentáře k dílům uživatele :
28.05.2020 - 17:10
7A když už z té rozverně napsané legrácky všichni vypichujete ten rozrazil - Jára Cimrman ho používal proti zácpě :o))
28.05.2020 - 15:337Věrnost symbolizuje bohužel ironicky. jeho kvítky snadno opadávají tak jako mužova věrnost a ženu pochval.Pokud ho užíváte bystříte si tím hlavu díky lepšímu prokrvení.
28.05.2020 - 15:277Je to úžasná bylinka o které jsem vůbec netušil donedávna že souvisí s pověstnou bouřkou.S přesličkou čistí cévy upravuje cholesterol a bystří myšlení.Tak jsem si nasbíral rovnou košík a lilo jako z konve,zaplaťpánbu....děkuji
28.05.2020 - 14:177říkávala jsem rozrazilu bouřka... a jako malá ten úchvatně modrý kvíteček netrhala, protože babička říkala, že tím bouřku přivolám... dodnes na něj tak hledím
26.05.2020 - 23:3610koiška: Kdyby jste jen tušily svou magickou sílu, svět by nikdy neztratil rovnováhu.Jste chimérou vesmíru, podstatou života, snažení, jste náladou této planety, takřka zničenou nadějí.
26.05.2020 - 15:5510PrimaDen: Já byl vždy čitelnej jako zrcadlo.Nepomáhá to.Tady slova tečou proudem, ale všichni jsme jak kamení v řece, kolem něhož se ta záplava slov prožene bez újmy nebo reakce. Nanejvíš se orosíme.Děkuji za návštěvu,prostě hledám něhu.
25.05.2020 - 22:3117korálek: Čím víc vím, tím méně jsem šťastný.Čím méně jsem šťastný tím víc se učím to co se nevyučuje.
25.05.2020 - 22:0317Úvaha i komentáře jsou podnětné, je to velké téma, vše souvisí se vším a peníze vládnou ...((
25.05.2020 - 09:259Rosa: Děkuji Roso.hecoval jsem Korálek do další tvorby a vznikla takováto myšlenka.Ahoj
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
stepik9 [14], Jindruch [14], Megynka [12], Big Nathanano [9], Élektra [3]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
