Amelie M.: Jj, ten seriál mě fascinoval - prostě vnitřní vesmír. Bylo to, samozřejmě, na té hmotné, fyzické úrovni, ale máme v sobě navíc ještě ten duchovní vnitřní vesmír. "Jak nahoře, tak i dole" :) - klasika :D

Trochu mi vadí to "ukrývá - neskryješ", obměnit to (synonymy/metaforou) a vypočítat si hezky rytmicky slabiky, bylo by to lepší. Závěr se mi líbí. Příjemná jednohubka ;-) Ale o mně to neni, já jsem ďábel :-D ;-)

já nevím proč, ale ve mně tvá báseň evokuje vzpomínku na jeden pořad pro děti "byl jednou jeden život", jistě znáš.. :) možná by se to vše, co přirovnáváš k vesmíru, dalo přirovnat i k životu v životě.. tedy v člověku.. :)

Krásná... připomíná mi to jeden roztomilý, kratičký animovaný film, ve kterém se říká: "Na vrcholu nejvyšší budovy světa seděl nejsmutnější muž na světě. A uvnitř muže bylo nejosamělejší srdce na světě. A uvnitř srdce byla nejhlubší jáma na světě. A na dně jámy bylo nejčernější bahno na světě. A v bahně ležel ten nejjasnější, nejroztomilejší, nejněžnější, nejkrásnější a nejšťastnější anděl v celém vesmíru. Nakonec to tedy nebylo tak špatné." :-) http://www.facebook.com/video.php?v=10152437658692058&pnref=stor
y

to je o mně! děkuji ti, moc se mi líbí! :)) kde se mám označit??!

Yana: Zamila: Psala jsem ji tak nějak svým dětským Já, hravě, ano, infantilní v podstatě je, prostě jen taková představa hozená do veršů a na papír :)
Díky za komentář.

Devils_PIMP: Děkuji za komentář :)

Vesmír mě fascinuje, nevím, no, tahle básnička mi přijde tak trochu infantilní, myslím, tedy, vím, že jsem od tebe četla lepší, ale třeba je to starší dílko, každopádně je to zajímavé stát se planetou, třeba jsme planety :-D

Rýmy máš teď pěkné, báseň je melodická. A na mě ještě vcelku krátká, ty Tvé delší už moc nedávám, někdy už vážně seběhnou do klišé nebo pro poezii příliš hravé slovní výrazy. Tohle se mi líbí, i když mě mate, jak starou/novou tvorbu sem dáváš, pak nemohu posoudit Tvůj růst ...

Skupiny a zvolena mira kritiky na mě maji asi takovy cliv jako vyhlaseni valky Monaka Americe. Proto:

Nejvice se mi libi druha sloka. Dobre drzis formu a docela i melidii. Kazi ti to skakani z volneho do vazaneho verse ten polovazany viz prave druha sloka ti jde nejlepe - je to takove nenasilne a pritom drzi takt. Takze dobre ale jde to i lepe

hoj...fakt husty pekny

Amelie M.: No jo, je to, jak jsi sama psala - někdy máme favority, kteří jsou pro druhé nic moc a naopak.
Tohle byla hodně terapeutická báseň :D
Jsem moc ráda, že Tě zaujala :) Díky za komentář.

vanovaso: Ano, je to těžké. Ale ne nemožné. Je to je na nás, jestli opravdu chceme udělat ´správnou věc ´ ne jen pro sebe.
Díky za komentář :)

Ailin: Děkuji za komentář :)
Neodvažuji se tvrdit, že dokážu opravdu bezpodmínečně milovat (a už vůbec ne každého - to už bych tu nemusela být :D), ale snad aspoň mířím správným směrem :)

neskutečně moc se mi líbí tyto myšlenky..

"Zraní mě pouze to,
co sama dovolím."

"Však věrně přísahám,
nezavřu brány srdce svého
pro jednoho muže.
Ač tolik milovaného"

jinak si dovolím napsat, protože vím, že ty to pobereš, že znám od tebe lepší dílka.. ale toto mě oslovuje tím, co sděluje a v žádném případě ti ho nemíním shodit.. ;) jsem ráda, že jsi ušla kus cesty k dobrému.. je to cítit..

Souhlasím s Ailin, ale je tak těžké se stím porvat... a jít smířený dál...

Dojala mě svojí čistotou... Není snadné cítit bezpodmínečnou lásku na "pevné zemi", dobře to znám... Díky, Lenčo...

Dozor: To mě těší :)

Když to tak čtu, tak úplně vidím ty naše puberťáky, někdy právě tak vzteklé..
No a to ani já potom nejsem zrovna v rovnováze...:))
Takže chápu:)

Yana: Jj, psala jsem ji v amoku, tak má ten správný nádech :D
Díky za komentář :)