chodil jsem na takovou předpříjmačkovou přípravu na jaderku. Docent, co nám tam přednášel, řekl takovou zajímavou myšlenku: Když mi sem přijdou matematici, říkám jim, že mám nekonečno tady na stole. Oni se diví....

Pak následovalo nějaké vysvětlení s elektřinou, detaily si už moc nepamatuju. Podstatné bylo, že to nekonečno byla výlevka. Tím jak byla výlevka spojená kovovými trubkami s odpadem a ty trubky vedly do země, měla mnohem větší elektrický potenciál než cokoliv jiného na stole. Země je totiž v podstatě nekonečně veliká oproti čemukoliv, s čím docent dělal pokusy.

A tak to s nekonečnem někdy bývá ve fyzice a technice - člověk nepotřebuje pravé nekonečno, stačí mu něco mnohem většího (a naopak - něco mnohem většího může označit za nekonečno. Klasický případ jsou sluneční paprsky - přicházejí v podstatě rovnobežné, takže by slunce mělo být v nekonečnu, ale není).

Amelie M.: učitelé matematiky to nemají snadné, stejně jako jejich studenti :)

Amelie M.: Souhlasím.

Devils_PIMP: Technicky u mě najdeš vždy něco, jakákoli pravidla svazují a ne ve všem je člověk kovaný, každopádně (a neříkám, že je to tak nejlepší) z mého osobního pohledu mají ty mezery, v tomto počinu, svůj význam.. Měly by tě zpomalit na takovou úroveň, aby jsi to dokázal procítit.. Ale nakonec.. kdo chce, ten to dá i bez mezer, asi.. :)

ewon: jsi mi teda slušně zamotal hlavu :)) o tom budu ještě chvíli přemýšlet.. Každopádně jsi mi připomněl, s tou 8, jak jsem vytáčela profesorku matematiky na střední, svým výrazem "ležatá osmička" .. Áaaaach, vždycky po mně švihla čímkoli, co měla po ruce.. :))

Singularis: Souhlas, pěkně jsi to podal.. :) I když, kdybych se chtěla tahat o slovíčka, namítnu, že život není až tak absolutně konečný, protože.. i když my to tu zabalíme, žijeme ve vzpomínkách ostatních, či vlastních dětech a jejich potomcích, svým způsobem dál..

Mezery mezi řádky, ruší při čtení (tedy aspoň mě.) A je to škoda! No příjemná pocitovka (technicky bych našel pár chyb, ale jak jsem zjistil na to se tak nějak na LITERÁRNÍM webu nehraje)

Přemejšlím, jestli pro mě není nekonečně složité odpovědět. Tak tedy: jde o dvě věci- první je abstraktní pojem nekonečna, tak jak s ním pracuje matematika a tam není moc co řešit. Abstraktní věc se obvykle značí symbolem- 8. Ptát se jestli skutečně existuje je v jistém smyslu irelevantní.

Jiná otázka je ptát se co v pozorovaném vesmíru nekonečné je nebo není. Tak třeba o "vesmíru" wiki píše, že to nevíme. :) Měřením to zdá se zjistit neumíme a z teorie to podle všeho nevyplývá. Co s tím? :)

Má všechno hranice? Já osobně ne zcela fundovaně myslím, že v nekonečném prostoru může být i nekonečně hmoty... Krom toho se vkrádá otázka kdyby byla hranice vesmíru, ptáme se: co je "za" ní? (použití "za" už předpokládá inuitivní představu nekonečného prázdného prostoru- jenomže náš vesmír i prostor právě na hranicích)

Nejjednodušší odpověď je, že "tam" může být jiný vesmír, s tím, že ale nemáme jak to experimetálně prokázat, tudíž je to mimo oblast vědy a nelze na to exaktně odpovědět. :) Uf.

Hezká úvaha, ale já mám, co se týče nekonečna, celkem jednoznačnou představu. (Rozhodně nechci tvrdit, že to, v co věřím, je jediná pravda.) Podle mě je nekonečno nedosažitelné. Je to bod, k němuž můžeme jít (ať už tím myslíme cokoliv) a poznáme, zda jdeme k němu, od něj, či někam bokem, ale jakkoliv dlouho a jakkoliv rychle jdeme, je ono nekonečno stále stejně daleko. Nekonečno ani cesta k němu není všezahrnující - např. posloupnost a, aa, aaa, aaaa, ... je nekonečná, ale přesto nezahrnuje slovo "abeceda".

Na druhou stranu, život je konečný a většina věcí, které v něm mají nějaký význam, také.

Amelie M.: pak je to asi ok ;)

Devils_PIMP: Díky.

(do mé úvahy ano) ;)

Pěekné

(Ale smajliky do literatury podle me nepatri) ;)