Hunter: Děkuji mnohokrát.

Báseň jako příběh, který se ovšem velice vydařil. Dokážeš přesně držet tu tenkou hranici mezi básní a příběhem a ten kousek: Krev co tě zbarvila... to ti můžu jen závidět. Velmi povedené.

Víš, zní to zajímavě, ale pár věcí mi na tom vadí ( to neznamená, že ostatním nutně musí taky). Připadá mi to takové až zbytečně komplikované a malinko jazykově zastaralé. Tím nechci říct, že mám v oblibě primitivní říkanky. Ale někdy je dobré podívat se na báseň znovu s odstupem, třeba jako na právě prostříhaný strom. A najednou vidíš - hele, támhleta větev je zbytečná, tyhle si překážejí, tahle je moc dlouhá a tak... Myslím, že v poezii to funguje hodně podobně. Tak hodně zdaru :-)

Taky s tím mám trochu problém. Chtělo by se mi to líbit, ale (nevím úplně v čem spočívá ten záměr) ta forma to, myslím, zbytečně shazuje.

Cvokhauz: Je to takto psané záměrně. :)

z formy jsem rozpačitá, nevím, jestli se to mělo rýmovat nebo je to volný verš...

Tohle se mi líbí moc, pěkně zpracované ač pochmurné a v závěru trocha optimismu.

Hmmm... Stojí za popřemýšlení! Hezká...

ó, ten starosvětský styl, mám ráda když něco v dnešní době tímto zavání, jsem takový staromilec a ty si asi kavalír, jeden z posledních, alespoň v poezii, mám pocit že i jiné dílo co jsem od tebe četla bylo takhle zvláštní, jiné a originální, proč ne

Hmm. Tedy tahle básnička mě nadchla. A to i přesto, že na mě působí hrozně archaicky - ergo disponuješ bohatým, leč nesoučasným slovníkem, abych tak řekl. Arci, jest, a ten slovosled ti možná diktoval Oscar Wilde, ale čert to sper, moc dobře se to čte a působí to tak vyspěle básnicky. Nevím, myslel jsem dávno, že mě staromódní verše už nikdy ničím neosloví. Možná jsem se zmýlil.

Something_Everywhere: Nějakou chvilku to trvalo, ale hodiny s tužkou nad papírem to nebyly.

zajímalo by mě, jestli je to napsaný samo od sebe nebo to napsaly hodiny s tužkou nad papírem .)

líbí

=)

AU, to je masakroidní :-) ...

První čtyři řádky jsou nádherné. Ty mě nejvíce uchvátily na celé básni.