Slova...jen zvuk poslaný vzduchem...dokáží pohladit, ale i bez porušení kůže to nejhlubší nitro zranit...tohle bychom si měli vždy uvědomit...

Jejda, tady jsi uhodil hřebíček na hlavičku a ani nevíš JAK ... kdyby tak něco šlo vzít zpátky, achjo... aspoň, že se snad poučíme pro příště :-)

pravda... nádherně bolavá :)

souhlas, bolí to...

Au!Au!!! Tak sugestivní- až to bolí!

Co dodat.

Jsi opravdu dobrý

Tady někdo umí!

Máš pravdu gabkine...;)...

Prozaická poezie
s malou špetkou legrace,
tak to zkrátka pořád chodí,
po oslavách - šup do práce!
napsal jsi to, věru hezky,
vždyť Nový rok byl pondělí,
nemůžem žít, "třesky plesky",
přeci pořád nedělí:-)

prima tak mne napadá písnička: "Dávej, ber, dávej co máš, co můžeš...

Hezky pravdivě vypsané, přesto ne ufňukané, ale dospěle upřímné a takové... ryzí... až téměř ze zlata.

Hmmmm! Vzdej díky za svůj talent!!!!!!!

Ano, než neosobní "esémes", raději osobní skutek! je pěkné, jak ti báseň "šlape"!

Též neumím na povel psát,
ale když přijde čas,
já udělám si chvilku rád,
zas slyším znít můz hlas
a pod rukou mi vyrůstá
přáníčko od srdce,
jež , doufám, potěšiti zná
to jiné, milé mně.

Je krasna, proste umis to napsat moc hezky.

Presne tak, Severko!

Taky raději píšu sem než do mobilu...

Mluvit a stisknout pevně dlaní...;)

souhlas gabkine... vidim to stejne jako ty...