Snad je nebeské záře vinou,
že oči oslepené byly,
teď slz zas proudy se z nich linou,
že chvíli tu nezachytily...
:-)
P.S. Ten druhý řádek mne mate, nemělo být tváři?

rozumím jen češtině, ta je skvělá a s rytmem slov patrně španělštiny(?) to k sobě jde a je to dobrý nápad

bum, prásk, to k tvému věku náleží (viz mé Bílé klapky...)

mně se líbí bezezbytku

Jack I. Pier: Děkuji ;)

to je hezké. Libí se mi, jak si v básni hraješ s tím symbolem :)

Ty aliterace jsou povedené – u toho žádám to zabije význam úplně, poslední dva verše už prostě jen podlehly formě.

Jsou zvony, co buší... Komu? A proč? Pak odezní. Zůstanou v duši. A musíš, udělat krok...

taron: děkuji :)

ach jo, taky moc smutná...a moc pěkná.

Srdce je divný orgán, je to tak ...

pěkné

líbí

hm...má to šmrnc :)
originalitu

Jednou se všechno vyplní. Tedy alespoň to dobré. Až budou napadeni a zahubeni ti oficiálně dobří, kteří jsou tajně zlí. Rozloží se v jejich paralelním světě.

Nemůžu se rozhodnout jestli je to štěstí nebo smůla, že se na něj nelze připravit..
hezký poznatek :-)

Jack I. Pier: děkuji :)

"která nikdy nevyslovím.." hezký :)

Yana: Děkuji moc za názor, pochopeno je to správně :)

no, mě tedy moc zaujala, včetně názvu a to je také umění, musím se přiznat že báseň chápu dvěma způsoby, jedno moje vysvětlení že oslovuješ osobu kterou miluješ, druhé že tak nějak všechny, kdo toto čtou a to je mi bližší a doufám že ta jiskérka zasáhla i mě...nejvíce se mi líbí závěr