líbí

milé a uklidnující

Trochu patetické, ale nikoliv kýčovité. Něco v Tobě je :-)

svátá pravda..

ano je to zajímavé :)

Birtiri: Hmm, to docela dává smysl, dejme tomu.. :) Nicméně souhlasím se shanem v tom, že druhý řádek je v trochu nesmyslné spojitosti s tím prvním - proč "pouze relikvie" (když říkáš, že jsou to něco jako ty démanty, tedy smysl života) a bledé tváře??
..
Zkus to ještě vylepšit - pokud to Tvá autorská pýcha dovolí.. :P ;-)

Eleanthir: Uznávám, že báseň je na pochopení poněkud složitá, já sama při jejím psaní jsem si démanty předurčila jako něco co je lidským očím neviditelné-jakýsi zázrak, třeba smysl života, ale my ho vlivem dennodenního spěchu a stresu zkrátka nevidíme a to jsou právě ty relikvie-části našeho života, které padají až přímo k nám a my je nevidíme- věci, které opomíjíme.

Tu báseň nechápu. :( Co mají symbolizovat ty "relikvie a tváře bledé" a démanty, prosím?

.. v tom druhém řádku stačí jen smazat "o" a bude to OK.
V druhé sloce mi nepřijde úplně zdařilý rým měly/ nedívaly. I tam by to asi mohlo být poměrně snadné vylepšit (co třeba "uzavřely"). Ale to záleží jenom na tobě:)

Snad je nebeské záře vinou,
že oči oslepené byly,
teď slz zas proudy se z nich linou,
že chvíli tu nezachytily...
:-)
P.S. Ten druhý řádek mne mate, nemělo být tváři?

rozumím jen češtině, ta je skvělá a s rytmem slov patrně španělštiny(?) to k sobě jde a je to dobrý nápad

bum, prásk, to k tvému věku náleží (viz mé Bílé klapky...)

mně se líbí bezezbytku

Jack I. Pier: Děkuji ;)

to je hezké. Libí se mi, jak si v básni hraješ s tím symbolem :)

Ty aliterace jsou povedené – u toho žádám to zabije význam úplně, poslední dva verše už prostě jen podlehly formě.

Jsou zvony, co buší... Komu? A proč? Pak odezní. Zůstanou v duši. A musíš, udělat krok...

taron: děkuji :)

ach jo, taky moc smutná...a moc pěkná.

Srdce je divný orgán, je to tak ...