Souhlasím s kmotrovem. Báseň má opravdu spád i myšlenku. Otěží i klauna jsem si též všimla. Ale co mne zaujalo, tak vlastně fakt, že to ,,píšeš v leže,,. Lidé jsou občas zlomyslní a my se jim snažíme i přesto dokázat, že ,,umíme,,. A to je si myslím správné i za cenu toho, že se to občas nepovede a my skončíme na Zemi. Líbí :)

Došel jsem k tomuto místu
...z klauna je král a baví davy...
to bude protestní báseň, řekl jsem si.
Samozřejmě to není protestní kus, přesto by mě zajímalo jestli si to tam dala záměrně, nebo jestli jsem to tam nešel jen já.
Téma je u tebe docela obvyklé, ale originálně uchopené, autentičnost a spontánnost v tom jsi nejlepší (z toho co tu čtu). Nikdo si zatím nevšiml velmi dobrého detailu, který je dle mého soudu klíčem k básni: přitažené otěže/ povolené otěže.
Problém u tvých děl mívám se závěry. Tentokrát nemám co vytknout, parádně to nabralo spád a ve SKVĚLÉM RYTMU vygradovalo!

Ačkoli je smutná, zanechala mi na rtech úsměv. Asi proto, že to nezůstalo v ponurém vzpomínání. Vždyť jsi stále tady...
Nádhera.

...ještěže jsem si přečetl komentář ŽblaBuňky, bylo by trapné napsat téměř doslova stejný...
Nevím jak, ale ocitl jsem se v Tichého fantastickém cirkusovém světě...

ŽblaBuňka: takové zamyšlení jak jedinec působí na dav, dík :-)

taron: děkuji za protekci :-))

hm..., zle je? ....ne, prostě to umíš..., tvá zamyšlení mám ráda, však víš, jsi vždy o krok dál, než já, a proto se učím - od tebe !
Pěkná.

hm, tahle holka, ta prostě umí! ... netřeba dodávat více.;o)))

No já nevím...přijde mi, že se tam dost opakuješ, vím, že to byl záměr, ale mně se to jeví spiš jako točení v kruhu...každopádně máš na toto téma lepší dílka...

Haha, povedená :)

kmotrov: já vím že ty mě vždy potěšíš

Kolik jsem slyšel nebo četl za život vyznání (teď to nevztahuji k sobě, myslím obecně). Kde jsou ty nevyvratitelné lásky větší než vesmír a jak neuvěřitelně snadno byly mnohé nahrazeny.

Nic velkého. Jen.
Žádný pan božský, nepřekonatelný, stojící na podstavci ostatních ne zcela dokonalých mužů jako vrchol pyramidy stoupající do samého nebe.

Ale, jediný tvůj a je jenom na tobě jestli na něm dokážeš nalézt těch tisíc tváří a miliony barev duše.

Moc pěkné vyznání.

taron: dík

ŽblaBuňka: tys je dokonce viděl napsaný, ten začátek byl častečně můj komentář k jedné tvé básničce:-) máš dobrou paměť, dík

ano, je to pořád dokola, jsme důležití, nebo nicotky? Má náš život smysl a pro koho vlastně?
Možná pro nás samotné....

moc krásná :)

jako bych ta slova už od tebe slyšel, ale rád je uslyším i vícekrát

veronika: dík, no malinko jsem to upravila protože máš pravdu

libi se mi, jak se uzavre kruh mezi zacatkem a koncem..to je pekny..trochu mi prijde pisek na sahare a jehla v kupce sena jako klise, ale nevadi..libi se mi to tim, ze to oslavuje cloveka, kteryho mas rada a ze to pro neho a pro tebe musi hodne znamenat..to je hezky

Sucháč: ahoj, no to jsem jednou zaperlila :-D děkuji vřele za přízeň

Strefila ses! Nebo spíše já se strefil do času, kdy si to přečíst... Moje mamka, sedící opodál, má na uších sluchátka a poslouchá všemožné rady různých "odborníků na život" Asi by měla spíše číst tvé básně...