Ať má nebo nemá náš život smysl, a to z jakéhokoli pohledu, je to jediná a hlavně jedinečná šance, která nám byla nabídnuta, tak si ji vychutnejme do poslední kapky.
Nikdo nám novou sklínku nepodá, ba ani nedoleje.

, az sem z toho zamotanej

krásná básnička , smyslem je žití samo a aby nám v něm bylo dobře,... i když život je tak těžký ...chceme ,aby po nás něco zůstalo, a to má smysl - ti, co zůstali,vzpomínají sice se slzou v oku ,ale v jejich srdcích a duši ,ti co odešli žijí dál...jj, zahrada, obraz, dům, schody do patra a nebo jen prstýnek z lásky koupený... mají smysl...

dobré

Yani, je to krasny..ty myslenky maji smysl a taky ma smysl, ze si ti lidi vytvorili dum i zahradu, protoze i kdyz uz tam nejsou, ty o nich vis, vzpominas..a myslim, ze je dulezity budovat, protoze to je dulezity ted..pro tebe a ted..chod dal kolem domu a pis, ja to budu cist!!

jsem z té první sloky měla pocit, že bude naladěna smutně.. ale není.. pěkná, "chytrá"..

líbí

...hm, to je smutné, to s tou zahradou, staříci si vytvořili kus ráje...a už tam ráj není, snad jsou jinde v ráji..
..hm, proč žít? No, toť otázka, jo, vytvořit si více směrů, více snůpků životních cílů a pak jen už žít a žít a žít...dokud se nedostanem od rajské zahrady :)

Zamila: nebo napiš báseň..., nebo...cokoli, děkuji

Orionka: tak se to ve mně pralo, ale zvítězil můj přístup k životu, ale chvíli jsem balancovala :-(, děkuji

No hurá, je po dušičkách, hezky pozitivní.

To je fakt milá a chytrá báseň, líbí se mi ! Asi budu muset zas namalovat obraz ;-) :-)

To mám neskutečnou radost, protože tohle mě napadlo dnes když jsem šla kolem jednoho domu na prodej a kolem zahrady, která bývala nádherná, oni, ti staříci zemřeli a mě dnes po dlohé době napadla báseň, myslela jsem že už múza nikdy nepřijde, opakovala jsem si slova než jsem došla domů a hned jsem ji napsala, děkuji velice

super, to nemá chybu! :)

A pak že všechny cesty vedou do Říma...
:-)

to nemá chybku :)) ach jo, my baby jsme někdy ale pěkný myšlenkový hříšnice.. ;)

Ať už vnitřek bereš, nebo nebereš jako výplň, ty okraje jsou prvotřídní...ano pozorovatelský poetický smysl máš!

kmotrov: začni jezdit ještě v tomhle životě! píšu teď málo, první a poslední dva řádky mě napadly na vyjížďce, zbytek jsem naaplikovala a je to znát, taky to vnímám, moje múza odpočívá, moje radost a opojení ze života ji uspávají, nevadí mi to, mám rozsáhlý archiv...a navíc po odpočinku se podávají nejlepší výkony :-)

Mě se líbí jak píšeš o koních. Není to žádné country nebo banální rýmovačky je to skutečná poezie a rozumím ji protože i já potřebuji kontakt se spontánní "divočinou."
Jak to tak čtu, tak mě napadá, že v příštím životě budu jezdit na koních.
Ten třetí řádek Ti to v mých očích kazí, kritizuješ povrchnost a je napsaný tak nějak povrchně.

...vždyť celý vnějšek koně
je dobrý pro vnitřek člověka...
To je úžasný!

nebudu filozofovat, ale máš recht ;o)))