každý mame své komnaty...líbí

všichni jaro opěvují, ale ne vždy je důvod, tak proč se nevypsat ze svých pocitů

Vladan: ŽblaBuňka: některé nakonec vykvetou a některé uschnou...
děkuji...nevím, co dám světu, hm...popřemýšlím nad tím :)

A přece ty stromy vykvetou a přinesou plody.
Staré a zčernalé větve opadnou a nahradí je nové a zdravé.
Zrození, láska, smrt.
Věčný koloběh života.
Boží záměr?

Nerad lkám nad rozlitým mlékem, příkladem budiž Božena Němcová, její život rozhodně nebyla procházka růžovým sadem a přesto dokázala dát světu „Babičku“

puero: Ano, nejsi daleko od pravdy, měli bysme se všichni radovat z jara, ale ne vždy je vše ku radosti...a to vnáší do srdcí bolest a smutek
jinak s názvem jsem to asi nevystihla...hm...opustěnost hnízd...prostě prázdnota, ale s generaecemi to nemělo až takovou souvislost.
děkuji za sáhodlouhý koment :)

Je dobře, že bylo napsáno něco takového. Je to doslova mantra, terapie pro lidi, kteří v pohledu na rašící život a radost jara cítí ty nejkrušnější chvilky spojené s pocitem, že jim něco uniká, že o něco přicházejí, nikoliv vlastní vinou, nebo že namají podíl na čemsi ostatním tak snadno přístupném. Pro lidi, co se nesnesou dívat na milence v parku, kteří se ušklíbají, nebo mají slzy na krajíčku, když na nádraží zahlédnou matně líbající se dvojici. Ba co hůř! Nemusí být očitými svědky projevů lásky, přátelství a náklonosti, stačí ta vůně ve vzduchu! Ta rozkvetlá řepka, ty jabloně a třešně, jak se rozpučí, stačí slyšet bzučet včely, padat déšť a zahlédnou v kalužích ztracené vzpomínky na zamilovaná jara. Uvědomí si vlastní osamocenost. Osamocenost dokonce v obklopení známých a přátel, která tkví v tom, že všichni ti známí a přátelé nedokážou saturovat tu náhlou potřebu romantické první zamilovanosti. Je to básnička léčící frustraci z jarních romantických potřeb. Pěkné. Léčebné. Byť smutné.

A to předpokládám, že základní myšlenkou a pohnutkou je osamělost úplně jiného druhu. Rodinného druhu. Odluka generací.

misháá: Děkuji Míšo :)

To je tak krásný, až je mi z toho ouvej. Jen tak dál :)

Sid: j.f.julián: Jana Kollinová: jejda, děkuji všem za zastavení...

hezký styl.. líbí se mi..

pěkná, jo jo

pěkné

kmotrov: PrimaDen: díky...pozitivum? No...i přes mou " beznaděj" ...tam asi opravdu je :)

moc hezké.....

Působí smutně a beznadějně, posledním momentu to otočíš do energického a pozitivního:
a na marnost já už nemám čas...

V tom si mistr!

ŽblaBuňka: Yana: Orionka: nezábudka: Jiří Turner: Děkuji všem za moc krásné komentáře...

Strašne ma bolííííííííí....naozaj. :(

- a na marnost já už nemám čas... -

Marnost, tenhle luxus bychom si neměli dovolit, tolik času nám život nenabízí.

...ta je, Taron, moc hezká, co víc říci, asi bych jen opakoval Yanu.