ŽblaBuňka: Yana: oslov radek: misháá: loner: kmotrov: Jiří Turner: Aidlin: Děkuji, moc děkuji, ano, uvědomuji si, stejně jako vy, že konec je jakýsi jakoby nedodělán, nebo předělán, nebo divný, ale tak to vypadlo a nechci to měnit...však víte, pravdou je, že zapracovat na tom a je to možná fakt dobrý, ale to nemůžu posoudit, já se v tom neorientuji :)
ještě jednou děkuji :)

Co nemohl uz domov snest ... Hezky Taron .. Libi ;)

už se toho zde někdo dotkl, dvě krásné básně spojené (nebo rozdělené) čímsi, co to celé dělá ještě navíc zajímavým

...až se člověk o Tebe začal bát...

kmotrov: víš co, je pravda že u někoho bychom si ty verše přečetli a obdivně bychom tleskali a naší Taron si dovolíme kritizovat, ale já si myslím že to je proto že ji známe a tudíž máme pocit že si můžeme dovolit víc, každopádně jsou to verše psané srdcem, snad nejvíce ze všech lidí co znám, nevykalkulované, neumělé, neskutečně přímočaré a několikarozměrné :-)

ŽblaBuňka: ale to my také je milujeme, to jen z kamarádství si dovolujeme :-)

líbí

já to beru jak to je, je to přeci tvoje, já jsem jenom ten, co tvé verše miluje

Yana: Zaměřil bych se především na poslední strofu. Bylo myšleno kriticky, takže se schodnem.

mně naopak přijde že konec je jakoby dodělaný, takový umělý na rozdíl od naprosto přímočarého začátku, kde verš-co nemohl už domov snést-sám o sobě je dostatečně výmluvný, báseň působí rozčarovaně, smutně a má zajímavou formu

Je krásná!

Úžasný Taron.Moc se mi líbí ta melancholie v tom. :)

Velká škoda to takhle vypustit, mohla by to být top báseň. Myslím že si ji ještě celou v sobě neobjevila. Zlobím se proto na tebe. Zaměřil bych se především na poslední strofu.
Máš v sobě úžasnej básnickej potenciál.

DDD: děkuji...
ano, jsme tu stejně dlouho, víme o sobě, respektujeme se ...ty jsi od začátku byl hodně dobrý..., já pokulhávala, ale pokud se ti má poezie líbí víc, než předtím, tak moc děkuji, opravdu.

...když ona je ve smutku taky strašná krása, byť viděná vždycky až s odstupem. Je to nádherný. A moc mě těší sledovat (vzpomeň si, oba jsme se tu kdysi objevili prakticky v tutéž dobu...) - kam až tě to dovedlo. Tohle je skutečná poezie :-)

slnečnica: ThePočly: Děkuji, holky.

Tá báseň ma bolí Taron, nesmierne krásna a smutná poézia. Rozumiem jej až pridobre a je mi ľúto, že v sebe skrývaš takéto pocity.

pěkná :)

PrimaDen: Yana: oslov radek: kmotrov: Chronoss: Děkuji všem za pěkné komentáře...

bolí a moc ,nicméně jest to dílko pěkné Taronovské :)