inkoust: To máš pravdu. Už delší dobu přemýšlím, jestli sem nemám do komentáře napsat takové trochu "vodítko" k básni... možná to udělám, když už se sem dostavil i "hledač" jako jsi ty. ;-)

inkoust: Jo, pěkně si to vystihl, akorát pro mě ten smutek a osamělost byly právě o to silnější, že byly v kontrastu s tím vánočním štěstím, které bylo pozorováno jen z povzdálí. ;-) Díky za zastávku a za komentář, těší mě, že se líbí.

Pro mě je tu dostatek znaků a pěkných obrazů, které nasvědčují, že je to noc, v níž jsi i nejsi sama.

Zasnění, při tom pohledu k sousedům, i do své vlastní budoucí reality. Poměrně jednoduchý, nikoli mělký text. Posmutněle vánoční. Přesto to celé voní především tou vánoční zástěrou, bezpečím a mírem. Líbí se mi.

taron: Já ti nevím... mám takový dojem, že pokud člověk skutečně odpustí, tak se tím právě zbaví i té bolesti. Hlavně když přestane obviňovat, to je ta největší úleva, přijmout situaci takovou, jaká je, bez hledání viníka - i to je podle mě podstatná součást odpuštění. A myslím, že když k tomuhle dojde, tak už by tam ta bolest skutečně být neměla. Jistě, ve vzpomínkách zůstane, ale už nezraňuje, už jen připomíná, že kdysi byla. A to je dobře, člověk alespoň nezapomene, proč je takový, jaký je.

Viviana Mori: Ano, je tam bolest, ta, kterou si bylo nutné projít, než bylo možné dopracovat se k odpuštění. Takže ta naděje v ní skutečně je, i když je samozřejmě na každém, co si z básně odnese. Každopádně děkuji!

Lizzzie: Ano, cítíš správně, a je to hrozně povznášející! Děkuji :-)

taron: Viviana Mori: Lizzzie: Yasmin: Yana: PetrK.: Marbal Škutin: Lusy: inkoust: DDD: Moc vám všem děkuju za nádherné komentáře, strašně moc si jich vážím, každého z nich, a nevýslovně mě těší, že mou báseň i celkovou tvorbu takto vnímáte! :-) Jsem ráda, že jste se tu všichni zastavili a zanechali komentář. :-)

Vystižení konkrétního okamžiku? pěkné :)

Nádherná slovní spojení. Úžasné po obsahové stránce. Celé to do sebe krásně zapadá a dohromady to tvoří další Tvé jedinečné dílo.

Létáš jako babí léto:-) Odpustit, ale nikdy nedopustit...Jak to mají ženy, nevím, ale třeba mě už dávno nic nebolí.:-)))

Jenže..jenže, i když člověk odpustí...tak bolest může přetrvávat...a to je to, co třebas zaráželo mě...vždy jsem si myslela , že jsem málo, nebo ne zcela odpustila...ale ne...bolest se prý může vyskytovat dál....tak teď už nezápasím se vzpomínkama a odpuštěním...ale s tím, jak se té potvory střepat....
Jinak , já už myslím nic nového nevymyslím, než ti, co byli pode mnou...jen snad to blábolení bylo asi o mě :))))) a jo...tvá poezie je tak lehoučká jako poezie Yasmín a DDD ..prostě vy jste ta správná trojka :)

Prý slzy vyplakaný dovnitř bolí ze všeho nejvíc. Něco na tom bude.
Strašně se mi líbí ten obzor, slunečnice a stínohry.
Nádhera, Leslie!

Viviana Mori: ... to bych tě nečet

inkoust: DDD: Teď doufám, že to blábolení nemá něco společného se mnou. :-D Protože já neblábolim!

K básni: Citím z toho velkou bolest, tato věc si zaslouží, aby ji lidé četli, konec je dokonalý tím, jak vyzní. A celá báseň vyznívá příjemně poeticky, ačkoliv bolí. Nevím, kolik je v ní naděje, ale mne zabolela celá.

Jsem rád, že byl 3xD rychlejší a nemusím toho tolik psát :-)
jen bych poznamenal, co už jsem ti někde nějak psal - přesněji: na tom, jak píšeš, je mi příjemné to, co se dá nazvat vědomé prožívání. Mnohokrát jsem četl, že důležit(dokonce nejdůležitější) jsou ty pocity, ale je to dost ošidné. Plynou z toho někdy postoje typu: Jéééé, vůbec tomu nerozumím, ale je to náááádhera. A někdy je pak vnímáno jako nádhera blábolení. tak, abych nezapomněl: Pěkná báseň :-) DDD: :-)

ten konec je výborný! děkuju ti za ni;) cítím z ní najednou ten tvůj klid a osvobození? ano, dyž odpouštíme...stáváme se volnými:)

Ó Leslie, první část je mrazivá, ale pak se přehoupne a závěr, je úžasný a tvé dílko se řadí mezi ty, které nás vlastně mohou poučit a ještě je tak nádherně napsané, nedávno PetrK napsal také o odpouštění, ano zapomenout je kruté, ale odpustit, smířit se, vše urovnat aby bylo čisto....Takový lehký, jakoby mimochodem je tvůj styl a přitom tak plný myšlenek

Krásné zamyšlení ... Líbí se mi jak si hraješ se slovíčky .. Moc krásně se to čte :)

Mám tvoje dílka rád. Líbí se mi o čem píšeš i jak o tom píšeš a uvažuješ. Kolikrát tady narazím na zajímavej nápad zamotanej do různých rádobypoetických blábolů, který ale nemaj ani hlavu ani patu. U tebe mi nikdy nevadí jediné slovo, nic mi z toho netrčí, všechno má přesně své místo, krásně to plyne a hezky zní. Máš pro to cit. ...a tahle básnička je prostě krásná :-)