Moc pěkné..

Souzním s myšlenkou životního procesu.

Psavec: holka.přes.ulici: Moc děkuji vám oběma.

Naprosto nádherné verše!

Moc hezká, líbí se mi.

Koala: Děkuji moc!

Moc pěkný. A ať tě fakt smutky navždycky minou..

Pocitů mnoho vstávaji i ulehaji.
Pozadí jen zlehka měni svou tvár.
Pisek času tomu dává tvář.
Oceán může jen mlčet.
Nebo i řvát.
Kolébat mysl.

Dandy: Děkuji, i za zastavení se a zanechání pár řádků. Okvětní lístky jak slzy smutku, anebo květy co už neuvadnou ani přes slzy?

Moc pěkné,
Zraněný strom poští mýzu
Okvětní lístky jak slzy smutku
Květy by měly srdce rozhořet
ne ochořet

Touha po citu.
Co poupětem je vnitru.
Cit není vitr,let motýla.
Pohled co do prazna nezírá.
Žit stouhou pro lásku.
Neocnout se v říši maňásků.
Neživá to kultúra.
Kde cit zakoupit lze
za bůra.

I kdybych ve světě bůch ví kam zašel.
cestičku k domovu vždycky bych našel.
Jenže ta krajina i lidé se mění.
Láska je soli života.
Však čas se mihotá.
Smutek k životu náleží
Však ocitnout nesmíme se v manéži

Dandy: Je to tak... Děkuji.

Yasmin: Moc ti děkuji.

Moc hezké a čas je jak šíp z luku vymrštěný tětivou.
Je třeba nespěchat a užívat si.

Přeju, ať zakořeníš do těch správných míst, do lásky, která už (o sebe) nebude mít strach. Báseň je plná emocí a takové já mám moc ráda. :-)

vanovaso: človiček: slavek: Díky moc za zastavení a milé komentáře. Jsem v té fázi zakořeňování se, tak to není tak špatné ;-)

Hezky barvitě popsané pocity. A jak poznamenává vanovaso - snad zas bude líp...

Ve vichřicích nesílí jen stromy.

Život se zdá tak nějak konstantě nespravedlivý... :-) Ale zase přijde lepší čas. Snad.