Hezké rýmovačky. :-)

Však i doma je krásně. ;-)

Yana: Děkuji Yani. Ten smutek musel ven. Teď už je to dobrý, jen už to není jako když s náma ještě byla.

Yana: Děkuji. Ta naše holčička měla zdraví nalomené už delší dobu, náš veterinář jí dokonce "odepsal" už o rok dříve. A přesto s námi ještě takhle dlouho byla. Byla to naše bojovnice, která nás prostě nemínila opouštět... To nejtěžší už mám za sebou, ale chybí mi. Děkuji.

Mlčeti Zlato: Děkuji... Ještě se z toho vypisuju. Bubu - v tomto případě to je jedno z oslovení, které jsem pro ni měla, když jsme se mazlily. Bubu, kočka, mazli-pes, vobluda, trubík, .... a tak dále. :-) Při psaní mi na mysli přišlo právě to Bubu. Dám tedy s velkým písmem, aby to nemátlo... Děkuji.

človiček:
Děkuji. A máš vlastně pravdu. Když nemůžu usnout, tak si jdu ještě číst nebo pracovat a ono se pak líp usíná. :-) Jen ty kruhy od očima druhý den. :-)

človiček:
Děkuji. Ještě chvíli potřebuju truchlit. I když vím, že už jí je dobře, chybí mi její blízkost, milující oči i huňatá hříva. :-(
Ještě máme jednu, ta se ještě drží. Jsem za to ráda, ale každý odchod je rána, ať už máš jednoho psa nebo třeba deset.
Zvažujeme jít ještě do štěněte. Takže třeba si na jaře domů přivezeme nového chlupáče.

Psavec:
Nejen na Sirius. Vidím ji úplně všude, kam se podívám. Je jí plný dům. Tolik vzpomínek, tolik maličkostí, které se mi vrylo za ty roky do paměti. Svým způsobem je tu stále se mnou, jen ji už nemůžu pohladit. :-(

Dickens:
Děkuji. Byla to úžasnej pes. Užili jsme si s ní dost, byla velice silná osobnost. Ale neskutečně nás všechny milovala a celé ty roky nás byla připravena chránit před čímkoliv a kýmkoliv. A i když poslední rok a půl už měla dost špatnou diagnózu, předčila všechna očekávání a stále s námi byla. Takovou měla vůli, byla to bojovnice. Nikdy na ni nezapomenu.

Mlčeti Zlato: Ginnare:
Držím se, vždycky. Jako jediná z rodiny jsem byla doma a hlídala oba naše psy. pro Dolinku už to byly poslední dny a já jen čekala, který bude ten poslední... Udělala jsem s ní poslední výlet a pomohla jí do jejího ráje... Už jí je dobře. Jen ta bolest zatím neutichá, chybí mi. Byla to jedinečná, milující bytost. Myslím, že jí ještě pár děl věnuju. Znám spostu lidí, co za moc nestojí a co zklamali (a klidně i kvůli malichernostem). Ale pes je pes, jeho láska je ryzí a věčná. Vždy vás bude mít rád a brát takový, jací jste... moc mi chybí. :-(

ThePoet: Ahoj. Rytmus byl tentokrát skutečně vedlejší. Příště se polepším. ;-) Jsem ráda, že se ti i tak líbí. Děkuji za návštěvu.:-)

Dickens: Inu, se sposťárnami se musí nakládat opatrně. Anebo zatraceně dobře. :-)))

Vidím to před očima. Hezky zachycené po. :-)

Moc krásně napsáno. Výborná symbolika. Je to tak. :-)

Hezký. Tyhle minihorory ti jdou. :-)

Hezký závěr. Tak to bych si s ní nechtěla chodit hrát. :-)

Škoda mazat. :-)

Chudák. A chudák. :-D

Představila jsem si černou díru. :-)

Midagere: Děkuji za návstěvu a postřeh. Ano, rytmus jsem tak trochu nechala ke konci být. Jako když hlava těsně před usnutím nenápadně začne klimbat a myšlení vynechávat. :-)