To je klasický ženský postoj: nesnadné vyrovnávání se s pravidly, potřeba jejich přeměny a přizpůsobení svým pravidlům. Tvoří vůbec ženy taky nějaká pravidla?

Vskutku - je to typicky ženské. Bosorky a kankán.. v celku je v tom ale cítit spíše rytmus Fantoma opery od C.M.v. Webera. Každý funkční básnický obraz se počítá. Dobrý výsledek.

Smutné. Ale ono asi vždycky u pohádek záleží, kdy je autor utne. Kdyby po těch šťastných závěrech pokračovaly, všechny pohádky by skončily špatně. Vraždou, šílenstvím, smrtí. Hloupý Honza by byl v manželství s arogantní princeznou nešťastný a po dlouhé době, co by se upíjel k smrti, by se musel oběsit, protože by ho ta potvora naleštěná stejně podváděla a na jeho parohy by si delegace a předáci odborů mohli věšet kabáty. On sám by si jistě vyčítal některá špatná politická rozhodnutí, kdy zatočil se zlými ministry a dal je popravit, ale byli to otcové rodin! A ta sedmihlavá bestie? Že ohrožovala veřejný pořádek a představovala bezpečnostní riziko? Sakra, vždyť to byl jedinečný zoologický exemplář, každé ZOO, každý Jurský park, by po něm skočil a na turistech by království vydělalo jmění! Darmo mluvit. Všechno má dobrý konec, jen na jakémsi pomyslném vrcholu konjunktury, za níž už vypravěč ve sledování příběhu raději nepokračuje, jinak by děcka neusnuly.

Ó, nevěřím, že mohou také květiny hnít, či jinak podléhat rozkladu a smrti! A pokud něco takového hrozí, že se nenajde někdo, kdo by uchoval jejich krásu a vůni a svěžest. Takové věci je přece nezbytně nutné zachovat za každou cenu! (A nepodaří-li se to, nesmí se to svět nikdy dozvědět.)

Zajímavý úkaz. Jediné dílo, jednoho autora, co přišel a odešel a dostal přitom jediný komentář. (s tím puerovým druhý)

Každé vykročení bokem od obyčejnosti se počítá.

Jsem staromilec zastaralá. Zvětralý nemoderátor.

samiVdavu: Hmm, tak to už je jiná. Další Sapfó na psancích. Nic pro MĚ.

Elektronicky vydávat... pche! to je ale termín. To je houby vydávání, když jen někde na netu něco vystavíš.

Mě, prosím, ve druhém a čtvrtém pádu vždy bez toho N. Jinak je to pěkně poeticky vystavěno, byť ta velká písmena tam vůbec být nemusí. Vlastně by tam vůbec neměla být. Anebo by tam měla být interpunkce.

To plemeno taky na všechno skočí.

Jeden flexibilní muž a pět flexibilních bab. Ženské, ženské, vy tu civilizaci přivedete brzy do zkázy.

Bdím tvé sny? Co to znamená?
Jo a v tom druhém řádku by mělo být putujícíCH.

Stále častěji čtu-li tě, tu na mysl mi připadá, že jsi vlastně rustikální básník. Přírodní lyrik měšťák se od přírodního lyrika venkovana pozná. Dřív jsem ten rozdíl neviděl, protože na mě tvoje básničky působily více urbánně, ale poslední dobou je to samá řeka, liška, tichá krajinka,... nepřestěhoval ses na venkov? Odkud se bere tahle vlna?

Ke mně-jemně,... no,.. naštěstí to ostatní rýmy zachránily. Ostatně ty už jsi zkušená autorka, víš, jak na to. ZASE je to smutně laděné. A hygienicky. A latentně lesbicky.

Líbí se mi, že se držíš té své rozvláčné formy. Je to vítaný protiklad k lehkým básničkám. Ty tvoje se rozhodně nikam nevznesou, ale dobře se čtou. A tahle je hezky lechtivá. Máš nějaké i ryze erotické?

Trochu přízemní záležitost. Takový Kobayaši Issa, mistr japonského haiku, tě možná přijde strašit. Těš se.

Ačkoliv se mi líbí ta myšlenka, jen do haiku se nehodí. Není to haiku.

Dojemná debata.

Těžká depkárna. Těžká.

O nudu? To máš teda dost nízké ambice.

Niky, pěkné. Ale neříkejme tomu haiku, prosím. Z haiku má mít čtenář příjemný pocit, proto se psaly haiku odjakživa na přírodní témata vyjadřující naprostý soulad s přírodou. Soulad s přírodou!! Taky dávat haiku nadpis je ohromně nepůvodní.