 |
 18.10.2020
55, muž |
komentáře uživatele :
16.11.2020 - 10:44
8(2.)Jj, s lelkama se, vzhledem k tomu, že jsou dva a navíc namočený v tom nemožnym textu, nedalo moc hnout. Jinak díky.
13.11.2020 - 12:4110(1.)Ajaj, to jsi tedy zaťal. Že by zde na fóru začala vyšetřovat bezpečnost? Ale moc krásně Ti ty verše odsípají, pointa s budoucíma "Znojemskejma ve skle", na jedničku s hvězdičkou.
13.11.2020 - 12:305(2.)No, s tim "k" jsem se vyvztekal, než to chytlo jakejž takejž švuňk.
13.11.2020 - 11:556(1.)Jak píši jinde, jakobys popisoval mé pomaturitní začátky v profesi elektrotechnika z roku 88.
12.11.2020 - 14:3429(14.)vanovaso: Tak to je mi celkem jasné, když to poslouchám.
12.11.2020 - 13:0912(9.)Psavec: Takové blbiny řeším, že? Půjdu s tím asi brzy ke zvěrolékaři.
12.11.2020 - 10:353(1.)Tak pokud kupuješ herbicidy, přestává tě bavit, a nemůžeš ji vystát, nepochopil jsem verš: "kterýho se nechci zbavit". To "ne" bych vynechal, pokud děláš vše pro to, aby ses "plevelu zbavil".
12.11.2020 - 10:2812(5.)Na ten úplnej konec, aby tam nebyla samá zájmena "toho, tu, tady teď", bych frknul: "Poučení z veršů plyne.......poctivost nám v zemi hyne, v tom se jistě shodnem"
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
PiperNeasi, Jakub,, llenyla» narozeniny
Helee [15], Lixandra [13], Martenin [13], plavoc [12], kofinonpoet [12], Oiniké [10], Debie [10], archibald [8], Fatr [3]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
