Jitra jsou zde tichá.
Jen duše mlčky vzdychá

Na boháč líčí pasti.
Jemu běda.
Bezva

Moc pěkné.
Vždy když jdu pro koně nádherný ptačí koncert.
Něco zaniká a něco se rodí.

Každa tomu řika jinak.
Ve smutnem dni trocha usměvu.
Bezvadné

Když kulka otevře srdce a vedví rozpůlí
Oči navždy zhasnou.
Jen smrt se zaculí.
Kdo kytku co vykvetla
Z krve uvrhl do želez..
Ona byla tak něžná.
Někdo odpověz.
Duše jen kole bloudí.
Čeka tu odpovéď.
Však světem se cosu
šíří ja tkání hrozná
sněť.
Žít navždy v míru
představa bláhová.
Kdo tělo vkaluži
krve kdopak jej pochoá?

Vše je nějak moc špatně.

Zase skvělé.

Zajimavé.
Někdy bývá hodně blízko.
Tak že vteřina se stává nekonečnem.

Cit nebyl promrhán v zbytečnosti slov.
Převyprávět lze vnich cokoliv.
Hezké toulání mysly.

Kdo rád tančí
I se směje
Neupada do beznaděje.
Ať tělesněje načecgraný
Nebo tyčkou v plotě zvaný..

Pěkné

Moc pěkné

Pohodová

Nohy kličkující daven
Nesouci siluetu.
Položit ji větu.
V uličkach
V pěšinách
A nestratit i sám sebe

Moc hezké

Mysl si hraje.
Ruka píše.
Hle už otvírá se slovní říše.
Povedené

Moc pěkné.

Skromnost a pokora nám schází.
A to na svět přisli jsme nazi.

Slova jsou jak křídla motýlů.
Rozprchnouse a zbyde jen krásný
pocit.

Bezva napsané.