Cestička k domovu.

Jen jsem poslouchal.
Ano zlo je kolem čim dal vic.
Ano pokut neprožijem nepochopíme.
Pokut se neprojdem v botách toho dotčeneho.
Život je plný zvratů.
Někdy je lépe zapomenout.
Cose mnělo stát se sta.
Někdo se rozplakal asi jen proto,aby vzešlo něco nové.
V roce 83 jsem napsal:Růže je krása která však bolí.
Jeto jak se životem,ikd?ž si dáváme pozor můžeme se zranit
nebo nás něco ranit.

Pěkná jarní plná květů a citů.

Psavec: Díky

Jen kdo dal rozkaz likvidace národů.
Oni jsou je vykonavatelé.
Jeto jak v Husické době.
Jen hranice se nestaví.

Vlčí máky,skropené slzou smutku.
Ta kytka nelže,zmámí,uvadne,srdce neporaní.
Její okvětí je léčivé,klamavá slova ty ne.

Yana: Děkuji za komentář,.

koiška: Díky za komentář.Upřímnost se dokáže koukat do očí.
cit ubívá,neda senatrhat jak kytky.

Co dodat,vyjadřená realita.
Co bude dál,nechají nás zestárnout?
Líbí.

Hanulka: Hani děkuji za komentář.

LadyLoba: Díky za návštěvu.

Zajimavá,cozanikne ,co přibyde..
Bude lépe?
Bude húř?

Sem tam každý znás stoupne na bludný kámen.

Proč bludičkou se stát.
Ta sváděla do kruhů vřesovyšť.
Být lepší jé štípnout se zdaly je člověk živ.

Hubatá a žízní žití.
Vždyť toje to vsvětě bytí.
Kostlivec a hroda v pasti.
Není lékem k žití slasti.Kdo si uvědomí že
žít vlastně umí.
Když polibek náraz tlumí.
Ti dva si porozumí.

Pěkná vzpomínka.
Děda byl fajn a také toho mnoho věděl.

Jaro se probouzi tak tiše,snim celá hmyzí říše.
Užasle jen oči hledí,seinkou na pařezu sedí.
Drbné kvýtky uchvacují zrak,nevadí ani že v povětří dešťový mrak.

koiška: Děkuji moc.

Studený máj v stodole ráj.
Jen vše začalo dříve a tak lecos i zčernalo.

koiška: Děkuji za komentář.