Nermuť svoji duši to se nepřísluší.
Dej si štaprdličku.
Starostí hned máš polovičku.
Nařizení .lejstra t tomu.
Koukni se do koruny stromz.
Nebo na krtka.
Sluníčko jej hřeje tak si zatrtká

Moc pěkné

Pěkné zamyšlení.
Ano krása je prostá.
Raní rosa, trylky ptačí,vůně rán,šum větru ve větvích,zpěv potoků,pobíhající stíny při východu slunce.
Trubec má svou důležitou roly
Co tedy jsme mi

Osud si mnohdy hraje s námi jak kočka s myší.
Zbudou jen šrámy,tu bolest nikdo neutiší.
Myšlenky jsou jak z panoptiku
Duši nelze utišit od jejich vzlyků

Mám ten pocit že utéci se už nikam nedá.

Nitro otvírá se zřídka.
Někdy ktomu padne vítka.
Klíče tyhle nerezavý.
Jen zaniknou z naším já.
Lepšíje když při dou šku vína
někdou mám tě rad zašeptá.

Bez kohouta to není ono.
Ale s kohoutem tomu snášení moc nedaji. Chovám šest druhů

Moc pěkné

Hloubka může sevřit
Stiny se mohou začít míhat.
Lepší mělčinou jít
a vše stíhat.

Nic není uměním.pokut umíme žít.
Ostatní je jen přetvářkou.

Nádech a výdech tak běžné.
Nádech a výdech pro
chvylky něžné.
Chovat se tiše
Je běžné?

Příjemé .pro dotek slunce i kočka ulehne na otep slámi.

Zasnít se o jaru.moc pěkné.opojné jak vůně plodícího úlu .

Moc pěkné

Pěkné

Kolem toho koryta proroti i po jeho proudů
když srdce chvylku netiká
ta voda vlaží oudú.
Písen tichá s oparem se žene do údolí
Na večer i nad ráne
v očích drobky soly

Co dodat krásné.
Ta fotka nemá chybu.

To bylo fajn na vonně zbytečnosti žádné.
V životě jeto trochu jinak..
Moc pěkně napsané.když zdánlivá hloupost srdce svírá.
Je někdy těžká volba

Proč vzdávat se představ
Když brk v kalamáři již ví svůj příběh.
Myšlenky nejisté jak díťe s prvnímy kroky.
Pak se rozutíká.
Přwdstava sníš pod rukama socha vzniká.
Na plátně se potok rozvodní.
Nebo snad v ponurém pokoji
Divka v křesle sní.
Z knihou otevřenou.
Příběh nevnímá.
Je n z podvýče na tvaři zlz břibývá.
Co nabídnou stránky
Nejsou jidelním listkem v restaraci.
Něco se strácí něco ponavrací.
Proč vzdávat se představ.
Vždyť mohou být tak krásné.

Nechutná mu havěť mořska
Z vepřového bude troska.
K uzenému špíčku dási v klidu
slivovičku.
A tak v sobě zpálí červa.
Nema ztoho vůbec nerva..
Příšerkami co jsou zmoře
na zahradě krmí tchoře.