Koukám že Praha je přeplněný odpadkovy koš.
V zoo se exoti v klecích koukají na exota.

Ano to bývaly časy

Jestly se pletu jiné obdobi plodů a jiné květů.
Ale dobré

Pěkná.

Pěkné

Dnes to byl mazec.

Když svíčka taje
Slunce do kůže vypaluje cejch.
Třešeň v purpurovém tonu.
V stínu stoletého dubu.
Co stou stínu roskoší.
Hlt nejeden pramenité vody
Sobě v tůni zvlažit nárt.
Ta představa je boží.
Chodidla se pálí o asfalt.

Co řici o přehmatu.
Žeby zamluvila žena chatu.
Aby diář nelhal toli.
S kuže se sůl aš drolí.
Ona šeptá ty jen sipeš.
Byl ten přehmat protě přítěž?
Po vikendu moje milá
Ubyli nám
I ta kila.
To si holka zopáknem
Jako Golém hledej šém.

Moc pěkné a smutné.

Slova jsou krasná .
Jen je vnich mnoho smutku.
Jsem tu krátce,nestihám číst.

Ano slov někdy netřeba.
Rostřistily by to krásné ticho

Pěkná.

Prapodivné téma.
Žeby kvůly době dyktátu.
Ktera svobodnou
se zvati nedá.

Bezva počteníčko

Je krásná jak poupě před rozkvětem
Jak tóny se až rozburácí
Přejde v trylek jež kolebati smí
na vlnkách zpěvu flétny.

Nahlednu trošku jen.
Nezavřu pro smutek.
Ve vůní jahod opřu se o plůtek.
Skutečnost nastalá.
Zalévá jahodí snat že to jezirko
nohy pak přebrodí.
Nastalá chvíle nebude napořád.
Nechám si v jahodím
Od větru pošeptat.
Možná se rozpláču.
Mož á se budu smát.
Jahodí voňavé proč se vše
musí stát

Ani nevim jak,prostě jsem jen psal.

Pokut se dokonalost hledá ve stvrdlé kůrce
chleba.
Hladového nasytí ,syté ji hodi do křoví.
Jeto jak se slovy.
Hladí
I mrskají jak bič.
Vtírají se pak se vetnou jak sekyra do pařezu.
Praskání a nic pouta roztrhána
anic.
Slova mohou
Pomoci
Ubližit
Dát naději
Učinit skutky
Jsou jak plamen ktery
podarován svýci vnese světlo.
Jak dlouho bude hořet je jen vnás.
Pohrdánim se ničeho nezbavime
Jen začneme pohrdat sami sebou.

Když ticho se ovyne jak kornout z ledu.
Ty chvýle jsou plné nekonečna.

Ach ten smutek.
Krásné.
kažká řeka má dva břehy.