Pěkný příběh

Pročby jen smutkem měly vzdychat.
Pod svou korunou i slova lásky směly slíchat.
Že své větve k zemi sklání.
Staletá vrba jak moudrá paní.
Větve se spletou jak vlas dívčí.
A mladost dál ji žene vpřet.
Aby ten cop jí nezešed.

Mění nás skutky života.
Nitro čas jak sochař dotváří.
Duše není modelínou
ani hrnčířovou hlínou
co pod dotyky dlaně mění tvar.
Jsme to mi nebo někdo jiný
vstal ?
Ty rany co ponich kapka krve tělo nepotřísní.
Jen perly z podvýčkových jezer.
Nedají vale žízni.
Jsme to stále mi?

Ta křehká krása
Co slunce ji spásá..

Moc hezká.

Co stalose že my začaly se míjet
Co stalose že v očích misto úsměvu
je smutek.
Co stalose?
Vzpomínky jsou jako bílé růže.
Jen vúně je lehce nahořklá.
Nejde vytrhnou stranku
Nechat ji vzplanout.
Do bilích růží mohou jen
slzy kanout.

Hezké

Kdo potk ten nehledá,náhodné setkání?

Moc hezká

Studený máj v stodole ráj.
Dívčí krasa jejich vnad do vatáčku
jak by pad..
Moc pěkné

Zase zajímavé.

Moc hezká

Moc pěkné a vúně oběda úsměv hospodyně , pohoda kolem plyne.

Létání vzbudí údiv
ale ten dopad to je rána.
Když se ve 100km opře auto.

Dobrý

Hezké.

Bezva nápad,to řeknu pošťačce.má na starost vě obce.

Hezké

Zvuky slyšet
Postavá kráčí.
Jeto sen?
Oči nejsou spáči.
Neptej se zbytečně
Slova jsou marná.
Věta jak po bouřce
řeka je kalná

Můmie z konzervy děsí řeku.
Ta se chova jak pod vlivem kreku.

Vše popadl děs konzerva prázdná
odráží blesk.