Moc pěkné
Krasný balet slov pln výrazů,

Moc pěkné

Pěkné.
Ovladat čas.aby stratil člověk sám sebe.

Pěkné.zapad slunce sebou nese.v ranečku utrpení dne. Se svitaním vrací naději

Takovej párek kdoby odolal.
Pěkný.

To se stává.
Že z lidí se stane
Moucha přelétavá.

Valka musela být hrozná,nepředstavitelný časový úsek. Každa taková chvýle byla jistě malým zázrakem.
A vůle žít davala tu sílu.

Panáka na kuráž.
Pak jazyk dratvý svaž.
Co mysl ukryvá to jazyk neskrývá.
Panaka na kuraž.
Slov těch dobře vaz.
Jenže panáčků bylo jak vojáčků.
Co vyšlo z pusy ven.
Ráno bylo jak zlý sen.

Konec světa.
Jak ruleta.
Z zdmy kněžek.
Tajemný ježek.
Co bude.
Mižná nezbude

Na křídlech noci.
Dá se co prožít.
Když mylencúm
dá fantazie ožít.
Stratí se
Vrátí se.

Nevědet se nevyplácí.
Sám se v sobě člověk
Strácí.

Proč by žena muži nemohla vyznat
LÁSKU.
Jsou lidé různí a různější.
Pokut jsou jako dobré víno.
Čas jim dává zrát.
Tak je jejich vztah.
Užasný

Ty mé jsou jako hrábě.
Ale vzajemne soužití.
Když sebe se neštítí.
Jinak vnímá.
Pěkné.

Láska hnet neulehá do klína.
Pak muže žena proklíná.
Někdy,nejde i o slova
Co myznou jak pírka prachová.
To srdce se hrozně rozbuší.
Vše kolem přehliší.
Když rty se spolu setkají.
Mlčí.
Jen oči šeptají.

Svazaná kúží.
Svynuta pergamenem.
Mysl bojuje s jejim jménem.
Láska?
Cit?
Sloca,?
Co vše by mohlo být.
Nečti.
Polibkem napovím.
T, nejsy kniha.
Ty jy, soukolim.
Opora.
Náruč.
Rozecvění.
Krásné snění.
Kožená?
Prostá?
Lasku jsem vzala.
Toho hosta.

Moc pěkná.
Když dva srostou vcelek.
Stanese .že jeden se oddělí.
Přepluje svoji řeku.
Jen duše ví.
Čas se nezastaví.
Déšt nespláchne smutet
Slunce nevysuší slzy nitra.
Jen čas utiší tu bolest.

Co dějese.
To nemá logiku.
Pravda a lež
Kterou stě sester chceš?
Pravdě nerad někdo naslouchá.
Však lež jak krásně se poslouchá..

Pěkné,pravdivé.

Pěkná.

Žijeme v slepoťe.
Zajimavé .
Jen je vtom ,smutek.