Nějak tak? ;o)

I kdyby jí zůstalo jen čtvrt
pořád po ní bude prd.
A kdože je ta navždy neprovdaná slečna?
Blbost - a bohužel je věčná.

Tvůrčí krize? I o tom se dá, jak vidět, pěkně napsat. Díky.

PrimaDen: Moc rád bych. Jen kdyby se nestávalo, že se z obdarovaného ta piraňa najednou vyklube ...

Amelie M.: Děkuji. Normálně nad těmito týpky člověk mávne rukou, ale někdy to prostě musí ven...

jo_: Amelie M.: Moc mě těší, co všechno v tom nacházíte.

Amelie M.: Díky. Tuhle drobnost jsem měl rozepsanou déle. Ale neměl jsem rým na smrt. Nepadalo mě pořád prd a ještě horší věci ;o)

Zapůsobí to. Pro mě je v tom klíčovým slovem "touha".
Díky.

jo_: Děkuji, literární sestro. Člověk, i když už se tolikrát spálil, má prostě pořád tendenci uvěřit pohádkám. Takže tě nepošleme do Průhonic...

Skvělé. Pobavilo mě to. Parametr -v je výborný nápad (politické kafrání má mnohdy stejnou vypovídací hodnotu, jako ty chybové hlášky).
Vzpomněl jsem si, jak jsme jednou s kolegy čučeli na tragikomickou hlášku "unexplained error".
Díky. :o))

Market30: Díky za pochvalu, moc to těší a hladí.
Víš co? Přibereme ještě jo_ a obnovíme legendární Klub opuštěných srdcí seržanta Pepře.
:o)

Opět trefně, ze života. Tvoje příspěvky jsou taková potřebná komplementarita k ostatním, zde publikovaným věcem.
Díky.

PrimaDen: Ano, je. A je to vidět.
Jo_: Chtěl jsem teď vložit něco svého, ale nějak mě přechází odvaha. Mám pocit, že proti téhle kráse je to brak.

Je to úžasný. Co dodat, když to přede mnou okomentovala jo_?
Snad jen - tvůj krásný popis citů, tužeb a snů se dá přirovnat k Fénixovi, co se také rodí znovu a znovu z vlastního popela...

Děkuji. Trpělivost mi, myslím, nikdy nechyběla. Ale čas pomalu dochází...

Svatá pravda :o)

Hezké. (Zase se jednou objevuje bezchybný vázaný verš). :o)
A třetí sloka - paráda.

Noc, smutek ale i uvolnění. Čiší to z této básně.
Díky.

:o))
Díky.

Líbí se mi. Zvlášť "tažení za jeden provaz, ale každý na opačném konci".

Singularis: Děkuji. Při druhé návštěvě Paříže jsme už Louvre navštívili, ale bylo to podobně dramatické. Snad někdy zveřejním i druhý cestopis...