Dandy: Šlapeš mi na paty
a já jdu přitom
v tvém stínu.
Dva chomouty
vezou múzu múz.
Z veršů je jejich vůz.

Pýcha v boku píchá
a duše vinna hledá
pokoj nedá.

To se mi to píše
o pýše, vysypán
prach mé duše
z hmoždíře.

Trochu toho fosforu
možná vlasy vzklíčí
blechy zničí?
Raději klobouk dám
si na hlavu.

Hezký, pravil starý kocour a schoulil se blíž ke komínu. Ty kočky zase vyvádějí....(-:

To přejde. Báseň dobře uchovej.

Srdce tvé je duše kraje
čtu tě pocity tvé znaje.

Kniha knih. Kdo nečetl nepochopí. Vrátil jsem se do dětství, kdy po dočtení musel jsem mít u sebe kapesní nůž. Co kdyby...Jako dospělí snad z nostalgie jsem upletl pár košů.... Co kdyby (-:. Děkuju potěšila

Vždy jde o nedostatek energie. Teplo ohně a dýchání mě vždy zachrání. Ale běda, když nemohu zalézt. To je boj.

Podobnou hubu
s nimi máme.
To co oni,
nezdoláme.

Holky nezbedný.....koukaj si z oka do oka, ochutnávají si hlavy. Počkejte na Petřín až rozkvete.(-:

Pondělí, den sebevrahů
Pro jednoho konec
pro druhého začátek
Dát si hrášek na másle
toť krásná pointa dne
skvělí počátek. (-:

Trochu letních vzpomínek potěší.

Každá vločka a asi i sasanka je jiná
a přesto stejné jsou, tak nenech se
zmást jinou podobou. V každém jsem
a každým zároveň. Nehledej, nalézej

V policích bažanti hřadují
sloužíce potřebám zástupů.
Odér z mízy života co uniká
doteky rukavic, život?
za okny.

Trocha máku a svět je hezčí.

Manželka/ hrnec
manžel/ dřez
děti/ binec
venku/ pes
Vlny v řece života

Chci. Díky

Miňko: Co jiného Nám často zbývá.

Nad tvou tvorbou jsem se vždy zamýšlel. A pak nad životem.

Hodně dobře autentický, bohužel viď? Jsi jak damašková ocel, tolikrát kalená, rozsekaná, překládaná a ve výhní zkovaná. Získalas specifickou kresbu, a obdivuhodné vlastnosti a zorný úhel, který nikdo nechceme znát. Máš můj velký obdiv. Doktor je pro mně sprostý slovo.. Hledím na ně jako na pavouky. Prý přinášejí štěstí a tak se vynášejí ze dveří, ať si to štěstí soukají venku. Mouchy s tím tvrzením, ale mají jinou zkušenost. Já jsem rozhodně pro mouchy.