Klapka, režie, střih....tulipán po pátý...jedem.

Ať Vám to vyjde holky.

Homér: Bude, ale už ne tak dlouho. (-:

Člověk je bytost z lidí, dceru nevyjímaje. Mít rád dceru je začátek cesty k bytosti, k člověku. Časem nebudeš nikoho vyčleňovat. Všichni prdí a i hajzl je fakt zajímavej.

Některá vína dozrávají ve sklepě a pak vyniknou.

Jednooký mezi slepci králem. Dvouoká mezi jednookými... Podejte my hůl a převedete mne přes silnici? Utloukla bys mne postřehy, vněmy.

Kristovy léta...už to bude jen lepší a lepší.

Ptáci zjara tokají, ženám pokoj nedají.....

Výstižný...Kříž že k hrobu patří zvěstovali bratři. Bukvici vzaly, hlaholici daly, pohany bez hany přeroubovaly.

Verše jsou vlny co padají na skály
v rytmu koncovky o kámen se třískají.
Dál od břehu jdi, vodu vykuckej a
hlavu pozvedni, buď mořem.
Jak vlna se houpej, duši koupej.

Anděly, svět potřebuje bytosti jako jsi ty. Rozumějí smutkům a splínům, ale podstatné je aby ses také naučila kolem sebe v té ponurosti rozvíjet ratolesti vinné révy , košatit stromy a pozvedat padlé duše co nevidí za obzor soucitu. Zámek je kolem Nás. Je krásný, ale zpustl , protože polobohyně jako jsi ty pěstují trní a révám se moc nevěnují. Jsi vyjímečná autorka reality jen neznáš svoji skutečnou moc.

Ticho je základní stavební kámen zvuku, maltou děje jenž jsou cihlami beznaděje z kterých chrámy se tvoří jenž polnice po čase zase zboří.

Text mne zaujal a je natolik pasážově členitý a barvitý, že mám pocit nepřirozenosti. Řekl bych s obdivem a záporným postojem zároveň že takto bude jednou psát díla umělá inteligence a nebo budeme natolik prodchnuti tímto fenomenem že to je její dílo napsaný skrze skutečného autora.

Báseň skvělá....jen mne mrzí, že nemám dodávku.

Nejen Ostrava se raduje
když Psavec verše rýmuje
veršotepec je to smělý
srandě věnuje svůj život celý. Děkujeme

Láska?? ,to je chvíle na úvahu, vždy jsem mněl v té věci snahu. Dávání jsem život svěřil, v drobné na oplátku při tom věřil- marně , dál pátrám po Ní tajně. Bojím se jí potkat a chybu svou poznat.

Tu holku jsem fakt hltal, jak byla statečná....Jaká vlastně je_?? Tak moc bych jí přál nejen roztát ,ale i rozkvést. Stihne to? Já to nestihl, i když jsem roztál.....

Mezi touhou a přáním propast není, však vyhýbat se cestě, činu v tom mýváme zalíbení.

Tahle se ti povedla.

Vskutku symfonie obrazů, Vaše duše nástrojem, zdrojem krás.