Mnohovýznamové s jedním zacílením. Zamotávám se - rozmotávám se a jdu za světýlkem do bažin... Mají bažiny něco společného s bažením? Ba že.

Zasnil jsem se. Přivádíš svými verši do čiré krásy.

Zasnil jsem se. Děkuji.

Je to fujtěžký, ale popsáno skvostně. Inu každý máme hromádku svého šrotu... Vlastně cizího.

Ty mlsalko - otevíráš mi škvíry do zapomenutých světů.

Moře klidu a Moře bouří v Moři ticha bolavá duše bolestivě touží...

Takové toužení a tolik chyb za námi. Odpověď možná zná jen měsíc s hvězdami, co do postelí se nám dívají...

Jako hodně malý jsem chodil kolem Divíška. Ten už se konečně vrátil za demarkační linii a pamětní deska se vrátila na radnici, myslel jsem si, že svět už bude v pořádku...

Všeptáno o čase lásky do krajiny. Moc hezké.

Skutečný pastýř z evangelia. Krásně napsané.

Tak snad alespoň ti ptáci se rozezpívají.

To jsou ty záhady. Nevidět a vědět.

Krása a pomíjivost... Něžné.

Líbí se mi.

Pod úsměškem zapouzdřené bolesti.

Yana: Tak snad kořeněná motivace.

Řekl bych nejkrásnější probuzení a tys ho tak sugestivně popsala.

Moc se mi líbí...

Dost dobrý, už má hodně položek odškrtaných :-D

...a chyby jsou kořením proti protivné a nudné dokonalosti. Takže asi super.