podzimní melancholie plná otázek...
mám Tě ráda :-)

přijde mi to krásný... přestože cítím bolavý smutek... i když vlastně nevím, je-li můj a nebo Tvůj...

našla jsem "svou" zastávku... milé :-)

snažím se to uchopit jako báseň-experiment... zatím se mi nedaří... třeba to přijde

umíš drnkat na strunky ženské duše

Snad?
Budu se opakovat, ale já osobně si nejvíce cením básní, které ve mně vyvolají pocity... emoce... jakékoliv... a u tebe se mi to plní na sto procent a mnohdy ještě víc...
Tak si to své "snad" vetkni za klobouk... :-)

Proč na mě dýchl závan smutku, když cítím tolik blaženého bytí?

none: dík za upozornění a chválu :-*

nějak mi to nemyslí... a gramatické odůvodnění? ...máme tu nějakého češtináře? Mně tam to měkké nějak nesedí...

Tvá slova se mi rozskotačila v hlavě a ne a ne se usadit... líbí se mi to... líbí se mi jak to hýbe mými mozkovými závity... přestože to zatím nedokážu definovat...
Proč mám pocit, že by to mělo pokračovat? Nevíš?

už začínám tušit, proč se chudák holka zakoukala do Šaziho... zpropadené geny...

rozněžnilo mě to... a vyplavilo tolik pocitů a vzpomínek... to má báseň podle mého názoru dělat! Evokovat pocity :-)
Na mě funguje! Super!

none: a to je dobře nebo špatně? Moc prosím o bližší výklad...

Mlčeti Zlato: děkuji za krásná slova a hlavně za pochopení... :-)

Homér: mám to brát jako návrh na založení nové skupiny?

zaujala :-)

oslov radek: to mám radost :-)

:-)
strašák v poli
co hladově k obzoru
svou slámu natahuje
v gatích po bábě
zadek nakrucuje
v slamáku po tobě
slunce zatracuje
slzy došly
podzime, podzime...
Ty to vidíš!
...

A42: díky... Těší mě Tvá slova :-*

Orionka: díky, že jsi četla i za milá slova...
Chápu, že Ti to trochu drhne, ale vysvětlení je prosté... duše jsou takové... přirozené... nahaté... nečervenají se... rozpačitě nepřešlapují... takový klid a vyrovnanost... čistá radost ze života... Takový my nejsme... schováváme se za masky... obrňujeme se krunýři... jen abychom nikomu nedovolili, aby nás poranil, ale díky tomu nás nejenom nezraní, ale ani nepohladí a neobejmou... odtud... to se nám nestává... nám, ne jim... ;-)
Je to krkolomné... promiň

oslov radek: těší mě :-)

mahdal: impresionismus obdivuji... v hudbě i malířském umění... v tomto případě jsi až příliš laskavý...
Děkuji :-)