Mlčeti Zlato: ?

Dickens: nemusíš :-) ale zvědavost Ti nedá...

zbav se strachu... nic není napořád

Homér: Tvého nebo mého? Vzteku... možná ;-)

Homér: ale prd ;-)

do prázdných úst polibek by se hodil :-)

Zaujala.
Přemýšlím, jak se důrazně zahledět... to mi trošinku zadrnčelo.

zahřála srdíčko :-)

rozehrálo to ve mně slušný taneček pocitů... nejsou "šťastné a zalité sluncem"... super... zaujalo :-)

Přeji Ti "životaplné" jaro... a to teplo ať pohladí Tvé zkornatělé tepny... :-)

...Stonek v prstech
v nose pyl
"...podle žlutého nosa poznáš kosa..."

zaujalo :-)

do vůně lesa se mi najednou vkrádá podivná tíseň... Proč? netuším... budu se muset vrátit... za čas...

úzkosti! ach úzkosti! ustup! dej prostor objetí... :-*

none: Děkuji. Nic víc jsem si vlastně nemohla přát :-)

napadlo mě jediné...
"ráno jsem se probudila a mohla jsem mít sex..."
:-)

je to už pár let, co jsem ji četla... Líbila se mi... tehdy... teď už mám zřejmě to své "postapokalyptické" období za sebou, ale pěkná vzpomínka... pěkná svým způsobem...

kmotrov: uctivé poděkování za komentář :-)
Nehledala bych přímou souvislost post-punku s drogami, stejně jako bych nehledala jejich přímou souvislost s čímkoliv...
snad jen s lidskou přirozeností a neustálé nespokojenosti a hledání něčeho "víc"... co je ale víc?
Závislosti nás svazují a přesto se v "rauši" hledá svoboda, volnost či alespoň uvolnění... podivné...

Mlčeti Zlato: styděl? tak teď si mě znejistěl...
"Mám se stydět? Nemám se stydět?"

kmotrov: myslím, že tentokrát Ti jádro uteklo. Nebylo to o smrti, ale naopak... možná by se dalo říct o příliš "živém životě"...
Neměl by ses tak intenzivně zaobírat smrtí a konečností... myšlenky, co kolem sebe soustředíš a nebo jen necháš působit, mají tendenci se zhmotňovat... a to může mít za následek jediné... předčasnou smrt... ať už máme na mysli smrt fyzickou nebo duševní... to je fu(c)k...

Vykouzlila úsměv a jemné povzdechnutí :-)