padá na mě z toho malá tíseň.
Zatím nedokážu definovat. Zajímavá momentka. :-)

:-D pobavila

Doufám, že ji brzy uslyším.
Asi to dělají některá slova, ale víc než Pop-Folk mě ovanul takový bluesový vánek :-)

zaujalo. Mám ráda, když to dráždí mou pozornost

v zájmu rodiny... přivodila si mi dlouhý povzdech :-)

ten varan v anotaci mě trochu zmátl :-)

Se zavřenýma očima to zní... nevím teď k čemu to přirovnat... jak chlácholivé půlnoční klekání...

Někdy není důležité mluvit

Dočetla

zazvonilo :-)

oslov radek: děkuji za nakouknutí. Těší mě to :-)

a teď bych potřebovala utřít slzu... ale asi počkám, až uschne sama :-)

připomnělo mi to výhled z jedné kavárničky na břehu řeky... i s těmi podzimními doteky. Líbí

Název a anotace mě zprvu trochu odrazovali, ale nelituji, že jsem se nenechala.
Sen nebo bdění... každopádně mě to vtáhlo a představivost se rozjela na plné obrátky... a to mám ráda... ne... to přímo miluju... :-)

kmotrov: abych Tě naštvala? Nebuď tak sebestředný :-)
To spíš chceš rozladit Ty mě otázkami typu "...aby tam bylo víc básně...?" (poznámku o panu Stratilovi ani nebudu raději komentovat) Víc básně... ježí se mi chlupy... brrrr
Když víš, že ani jedno, tak proč tak plýtváš slovy?
Nelíbí se Ti mé rýmy... dobrá, žádná novinka... a dál?
Obvykle mám ráda Tvé komentáře a obvykle i obsahují konstruktivní kritiku...
Vidím to tak, že jestli se jednomu z nás nechtělo něco "dodělávat", tak to bude Tvůj komentář... :-)

Gorwor: děkuji, že mě čteš

Homér: podle počtů si na důchod počkám 20 let... cílová čára v nedosažitelné dálce...
Exhibicionistická dušička pana Stratila se musí tetelit blahem, když poslední dobou plní tento web na všech frontách... v dílech, chatu, komentářích... všude
Třeba mě nakazil i tou rýmou...

Amelie M.: díky za nakouknutí. Znáš "odříkaného chleba největší krajíc..."?

A42: Amelie M.: děkuji milé dámy. Vážím si Vašich slov. Ať nás mráz nespálí :-)

Jiří Stratil: v tom máte naprostou pravdu. Maximální kritika je něco, co oceňuji. Avšak Vaše reakce konstruktivní kritikou nejsou, ani když zavřu obě oči.
Psát ve verších jsem zkoušela. Výsledek byl velice podobný Vašim výtvorům. Bylo mi tak deset. A zpětně na to hledím s notnou dávkou nostalgického vzdychání.
Respektuji, že v tom, co píši, nevidíte poezii. Dobrá... s tím dokážu žít. Jen Vás prosím o prostor na to žití bez Vašich komentářů.
Pokud chcete vidět to, co je podle Vás ta jediná a pravá poezie, doporučuji Vám na tomto webu vyhledat a důkladně pročíst dílo Toma Cortése. Tam vidím jasně definovatelné prvky umění.
Vaše tvorba by neuspěla ani v mládežnickém plátku. Je mi líto.

Jiří Stratil: nemám ráda takové výstřely na prázdno, jaký jste předvedl.
Po přečtení několika střípků Vašeho díla však naprosto chápu, že od Vás nemohu očekávat plodnou diskuzi.
Každý jsme na úplně jiné vlně.
Přesto děkuji, že jste věnoval čas a četl.