Krásné slovní obraty, moc se mi líbí :)

Moc se mi líbí. A ta poslední slova - pořád nevím, co mě na nich tak dostalo. Prostě je tak opravdová, silně prožitá...

Vše bylo řečeno - napsáno, co dodat? Výstižná, moc fajn :)

Krásně vyjádřené. Ráda něco přidám, až zas pocítím nějaké klíčení, které se mi povede dát do veršů .)
Díky za pozvání :)

Yana: Díky, to mě těší. Andělům jsem za hodně vděčná - možná ani nezáleží, jak jim říkáme, ale ty pomocné duchovní bytosti tu prostě jsou.
Smajlíka dávám, když to tak cítím.

Zamila: Jo, to mi taky trochu vadilo, když jsem o té básničce začala přemýšlet. Ale třeba ´schovává´ - to mi tam zase moc nesedlo. Tak radši nepitvám a přežiju nějakou tu kritickou poznámku .)

I když máš křídla sněhobílá,
nad hlavou jasnou svatozář,
uvnitř se ukrývá ohromná síla,
neskryješ duše své
ďábelskou tvář :D
Lepčí? :D

Ailin: Tak to je nádherné. Hodilo by se to na člověka jako takového. Celý život (životy) se v tom bahně hledáme. A jednou se najdeme :)
Děkuji.

Amelie M.: Já věděla, že se v ní hned najdeš :) Označit? No, my si Tě najdem a poznáme :D

Amelie M.: Jj, ten seriál mě fascinoval - prostě vnitřní vesmír. Bylo to, samozřejmě, na té hmotné, fyzické úrovni, ale máme v sobě navíc ještě ten duchovní vnitřní vesmír. "Jak nahoře, tak i dole" :) - klasika :D

Yana: Zamila: Psala jsem ji tak nějak svým dětským Já, hravě, ano, infantilní v podstatě je, prostě jen taková představa hozená do veršů a na papír :)
Díky za komentář.

Devils_PIMP: Děkuji za komentář :)

Moc hezká, poutavá a.... konec mi přijde vtipný :)

Uf, jsem Ti od začátku do konce fandila, abys to psychicky přežila a třeba ještě něco navíc :D
Fakt skvělý příběh, dokonale podaný, prostě jsem si ho užila s vámi :) A doufám, že už víckrát nebudu muset :D
Mimo jiné mám taky dva syny, jednoho manžela (naštěstí jenom) a fenku. Křeček a tchán jsou ale taky chlapi :(

Nádherná, skvěle vyjádřená :)

Krásně, trefně, jasně a stručně vyjádřený důvěrně známý ´stav´. Jsme v tom sami a... přece ne .)

Líbí se mi :)

Krásně něžná :)
Já v tom cítím podtext: "Miluji Tě, ale nedusím Tě, nevlastním Tě." A to se mi moc líbí. :)

Líbí se mi, jak jsi to vyjádřila, svoje pocity, to váhání i jistoty, o tom, co chceš, co musíš, co uděláš nebo neuděláš...

Amelie M.: No jo, je to, jak jsi sama psala - někdy máme favority, kteří jsou pro druhé nic moc a naopak.
Tohle byla hodně terapeutická báseň :D
Jsem moc ráda, že Tě zaujala :) Díky za komentář.

vanovaso: Ano, je to těžké. Ale ne nemožné. Je to je na nás, jestli opravdu chceme udělat ´správnou věc ´ ne jen pro sebe.
Díky za komentář :)