vanovaso: Když přiznám, že jsem přesvědčená, že si naše duše celý svůj pozemský život plánuje, tak to nejspíš hodně vysvětlí. A to "dobrovolně zatracení" je v uvozovkách právě proto, že si to duše vědomě plánuje, ale jako lidské bytosti by se nám do spousty zážitků vědomě rozhodně nechtělo :D

Moc se mi líbí - ten podzim je z ní úžasně cítit :)

Yana: Díky :)

Amelie M.: Jj, dokud máme touhy, žijeme. Respektive musíme tu být...
Jsem bláznivá a děsně mě to baví :D

shane: Nj, je to o tom, naučit se vidět "pod povrch". A především chtít druhé vidět takové, jací jsou a přijmout je tak.

shane: Já to vidím jinak - pokud jsem zamilovaná do světa, do lidí atd., jsem schopná cítit odezvu a ta tam prostě zákonitě je. Holt jsem idealistka a nehodlám s tím nic dělat :D

koiška: Díky .)

vanovaso: Díky :)

Zamila: Klidně kecej, hlavně, že se něco děje :) .)

Skvěle :)

Gabriela: Děkuji, to mě moc těší. :)
Psaní je pro mě terapie, v každé básni si něco "řeším", jinak to asi ani neumím...

kekebreke: Děkuji :)

Zamila: Díky za tvůj názor. Báseň není dokonalá, ale vyjádřila jsem v ní to, co jsem potřebovala a to je pro mě prostě nejdůležitější. Znáš mě :)

Daisy Moore: vanovaso: Děkuji :)

Amelie M.: Ó, děkuji :)

PrimaDen: Ano, to si naštěstí uvědomuji. Děkuji :)

A42: korálek: Děkuji, to mě moc těší :)

Moc se mi to tvé "opěvování" líbí :)

Hm, nádherná pohádka, ale konec jsem vždycky prořvala. I když ta dramatická písnička stála zato...

Skvělá - hlavně ta poslední sloka :)