poslední dva verše jsou nejhezčí :)

Povedený, mně se to líbí. Pravdou je, že lidé si nikdy neměli tolik prostředků, aby se bavili s ostatními, a přitom nikdy nebyli tak vzdálení od sebe.

Chtěla jsem si přečíst i komentáře, abych neplácala mimo, navíc názor jiných lidí mě zajímá, ale upřímně? Je toho víc, než dokážu sklousknout najednou a tak lenost zvítězila.

Naprosto a nevyvratitelně souhlasím s autorem. O takových věcech už dlouho přemýšlím a Gwendory to shrnul do jednoho kratinkého článku, gratuluji!
Nedokážu snad už dodat nic jiného než údiv v to, že nejsem jediná kdo takhle smýšlí.

Těším se jak se příběh vyvine :). Skvěle napsané, dobré obraty. Líbí se mi i třeba přirovnání "Jsme jako králíci v kleci co čekají na sekáček některé z kuchařek. Nebo jako kanárci v kleci, jenž nemají žádnou šanci se ze své klece bezduchého a nicotného života jak dostat, jedině smrtí, ale ta k nim většinou přijde, jen když je jejich pán zapomene nakrmit." Nápad s čárkovým kódem přímo pecka :).

Opravdu jsi soužila s postavou a dokázala výborně popsat její pocity :). Utrpení jsi zvýšila už jenom tou kamerou... Jinak velice povedené, bravurní! :)