Amelie M.: Tak hurá, konečně můžu odpovídat na komentáře! Když už jsem nechtěla dál slibovat, tak jsem tu Past fakt napsala, a moc děkuju za dokopání! :)
A dík i za komentář k básničce. S názvem máš pravdu, je to trochu nouzovka. A jinak jsem ráda, že se líbilo... někdy je i zlevněné lepší než nic. :)

Lasak: Jak je vidět i z tvého příběhu, tak možnost kdykoliv asi nemají :). Nebo resp. pokud si chtějí vybírat s kým... Ale zarazilo mě něco jiného. Po několikátém odmítnutí? To už neexistuje něco jako ženská hrdost? Brrr..

Lasak: V tvém pohledu se odráží věk i pohlaví. "Měl jsem možnost podvést a neudělal jsem to." To přece není žádná zásluha, každá žena, co nevypadá zrovna jako obluda, má takových možností mraky, ale většina z nich takhle vůbec neuvažuje a určitě neříká: zatím jsem nepodlehla :).
A ještě jedna poznámka. Amélie má pravdu, morálně pevný postoj je fajn, pokud jde jenom o tebe nebo o vás dva. Ale vztah může být mnohem složitější, než jak ho vidíš teď ve svém věku, a sex (a potažmo nevěra) je tam jen jedna složka. Absolutní láska a absolutní věrnost a absolutní důvěra je krásný ideál, ale nepodaří se každému, život je spíš o kompromisech. Právě opustit vztah může být někdy větší zbabělost než co jiného...

Tom Cortés: Díky, občas jsem dočista slepá :).

Když jenom trochu, je to ještě fajn, to jenom lechtá, ale nebolí :).

Jo, dobré. Jen si říkám - je to fakt tak důležitá informace, pro chlapy? :))

Hezké, i když ne tak hluboké jako některé jiné tvoje věci. Jen mě mate "ují" - co to je za tvar?

Báseň se mi líbí, jen tak lehce nahozená, ale s trefným vyjádřením a gradací.
A k tématu... ono je to opravdu mnohem složitější než jen ten jeden nekompromisní pohled, který nabízíš. Jsou různé vztahy, různé podoby lásek, nakonec i různé podoby nevěr.
Je velmi snadné v 19 letech říkat nesouhlasím, neomluvitelné, já bych nikdy... A věřím, že to myslíš naprosto upřímně a odhodlaně. Ale až to stejně přesvědčeně řekneš v padesáti, bude to prostě mít jinou váhu, promiň :).

NoWiš: Aha, tak už rozumím. Nenapadlo mě, že vám někdo pohazuje pugéty pod okna, představila jsem si tam jen růžové keře.

Pajalord: Hm, tak to díky :).

Ginnare: Děkuji, to mě těší :).

ježek: Tak nevím, jestli je to ironie nebo nepochopení. Ale každopádně dík :).

Moc se mi líbí, má atmosféru, vidím to úplně živě :). Jenom pozor na přechodníky - pokud Šazi není ženského nebo středního rodu, patří tam utíraje.

ježek: Díky, ježku :).

Hezké :).

Je to o předstírání? Taky tady mám jednu na podobné téma, i moje tanečnice končí smrtí, ale je snovější a ne tak krvavá jako u tebe. Líbí se mi. (Jen v posledním verši máš malý překlep.)

slnečnica: To je zajímavé téma na delší debatu. Já souhlasím, že by nikdo neměl být osamělý, ale to nutně neznamená partnerský vztah. Dobře znám minimálně dvě ženy, které jsou úžasné a šťastné a naplněné tím, co dělají, i když žijí samy. A bez objetí. Prostě raději tak, než za každou cenu s partnerem, u kterého by musely slevovat a třeba se trápit.
Ale samozřejmě tohle řešení není pro každého. Pokud opravdu chceš jen tak málo, jak píšeš, jde ti jen o jeho postoj k tobě, ale jinak na něj žádné nároky (vzhled, vzdělání, ...) nemáš, určitě ho najdeš. Ale takhle jednoduché to většinou nebývá.
A ještě jedna věc mě zaujala. Je fajn, že doufáš, ale většinou to bývá tak, že čím méně doufáš a čím víc jsi spokojená s životem, jaký máš, tím spíš se ten Někdo nakonec někde vynoří :). Moc ti to přeju.
Omlouvám se za delší komentář, přimněla jsi mě k zamyšlení, ale ono je to celé fakt na delší debatu...

Taky mě oslovila. Má v sobě naléhavost a zajímavou atmosféru.

Není nutné odvozovat štěstí od někoho jiného, v tomhle je lepší a jistější spoléhat jen sám na sebe :). Představ si, že bys ho nepotkala a prosmutnila celý život, to by teprve byla tragédie.

Rýmy jak od Cimrmana, ale vtipné a milé. Jo!