To je dobrý :). Připomnělo mi to jeden můj nápad na experimentální dílko, ve kterém se teda neschovávám za počet... je to o uchopitelnosti kouzla mužskosti :D

ErraticInferno: Moc děkuji za přečtení i milý komentář. On tohle je spíš server pro poezii, která je kratší, a tím pádem se i více čte a komentuje. Tím větší dík za dočtení do konce! (I když by mě zajímal i názor prvního čtenáře na trochu rozporuplný obsah.)

Hm, pošmákla jsem si. I když ten vznešený básnický jazyk není úplně moje gusto, tady se mi moc líbí.

Oj. Na to, že se vlastně nikdy nestalo, působí až podezřele autenticky ;-). Moc pěkné, ze života, i v tom tápání a závěru, ke kterému báseň neodvratně směřuje, protože přesně tam chce být směřována...

Líbí se mi myšlenka, ale připadá mi nedotažená. Jak píše Tom, rytmus drhne a tím se celá stavba drolí. Rýmy hlavě - ve zprávě nebo stojí - zatají nejenom nefungují, ale přímo ruší, to už radši bez rýmů než takhle polovičatě. A toho přechodníku je vážně škoda, "stavě" by se i rýmovalo... pokud by tedy nevadilo hodit to do mužského rodu, ale "stavíce" tam nepatří určitě.

Líbí se mi, ta návaznost je fajn. Nevím proč, ale měla jsem pocit, že autorkou je žena, možná tou jemností básně.

Yasmin: To se krásně čte, díky! :)

Nikytu: Děkuji za milou návštěvu.

Líbí se mi myšlenka i jemné, nenásilné zpracování. Jen mi drhne, jak k sobě délkou a rytmicky neladí poslední verše slok. Lépe by mi to znělo třeba takhle:
...
...
v paměti navždy ztrácím

...
...
ulicí tiše kráčím

Ta je opravdu nádherná, jako báseň i jako krédo.

Tak Valentýnská, jo? :)

Zamila: Sladká pro tebe už tu byla, nechci se opakovat.

Zamila: Díky, i za tu jinakost... mě by ani nebavilo psát pořád stejně.

Tom Cortés: DDD: Musím říci, že mě diskuse zaujala víc než dílo, ze kterého mám stejný subjektivní čtenářský pocit jako DDD: obrazy hezké, ale neladí mi k sobě, postrádám nějakou jasnou jednotící linku... a čte se to špatně, trhaně. Ovšem komentáře, to je jiná :). Rytmus, co se schovává a vytahuje podle potřeby, mě upřímně pobavil. Tome, já myslím, že by ses uplatnil nejen jako textař, ale klidně i jako prezidentův mluvčí, máš na to! (y)

To snad není možný, jako bych to psala já... Moje téma, moje aktuální rozpoložení, moje slova. Zní to hrozně divně, já vím, taky jsem tohle ještě nikomu nepsala a nikdy takto necítila. Jako bys mi koukala do hlavy a zapisovala, co tam vidíš.
Napsala jsi to moc krásně, děkuji.
Ještě doplním, tahle je podobně laděná, psala jsem ji už docela dávno: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=25215-tanecnice-po-hvezdac
h

Yanishka: To já děkuji.

Yanishka: Děkuji :). Ale někde se ta inspirace bere, to je jasný...

DDD: Moc děkuji. Dlouho jsem ten úvod měla zapsaný jako obrat/obraz, který jednou někam zakomponuju... Ale pak jsem si řekla, že ta myšlenka je nosná sama o sobě a ve větším celku by třeba zapadla. Jsem ráda, že jsem to podle ohlasů asi trefila.

kmotrov: Díky, to potěšilo.

Nikytu: Děkuji za pochvalu i komentář. Kdybych v té metafoře pokračovala, tohle komunikační těhotenství je zajímavé tím, že v očekávání mohou být oba, ale každý čeká, že se narodí něco jiného. Potomek je pak může pěkně zaskočit :).