Paci: Dík za zastavení.

človiček: S tresty za zabití to tak někdy bývá, ale vždycky taky ne, občas spravedlnost někoho dožene. A v politice sice není nikdo ideální, ale lepší a horší volby tam jsou, to zase jo, a rozdly jsou docela markantní.

koiška: Terri42: Leslie: Děkuji za milé komentáře.

Terri42: Díky. Nakonec se vždycky odkopou :-)

Homér: Myslím, že je to strašný, neodpustitelný a varovný. A že úplně stačí ten fakt, že je Laos nejbombardovanější zemí v historii s půltunou trhaviny na každého obyvatele. Není potřeba přehánět, ve druhé světové se množství bomb může jen odhadovat, ale bylo jich zřejmě řádově víc.

Homér: Nekecám, realita včerejšího večera.

Milá nostalgie, asi stárneš hele... Připomnělo mi to knížku Filipa Koryty Falknov calling, je tam z tvého kraje, neznáš ho náhodou? Taky vzpomínal na dětství se všemi detaily, průšvihy spolužáků i tajenými hříchy z rodiny, všichni byli k poznání a byla to fakt vydaná knížka, tomu říkám odvaha. Ale taky to máš fajn, to ne že ne.

LadyLoba: To ani ne, spíš tak docela obyčejně "do prdele" ;-) Díky za návštěvu!

človiček: Dandy: Psavec: Děkuji za zastavení a milé komentáře.

Moc pěkná, opravdová, otevřená, prožitá.

Milé s vtipným závěrem. Jen ten písek je nejspíš žhavý.

Trochu moc patetické, občas až starosvětské, ale proč ne.

To je dobré.

Leslie: Tvůj komentář je skvělý, přímo rozbor. Moc si toho vážím.

Leslie: Děkuji, to mě fakt těší.

Leslie: Děkuji, je to přesně tak, lhostejnost je tady klíčová.

koiška: Moc děkuji.

Neu: Jasně, že je to schválně vyhrocené až do drastična. Ale myslím, že každý někdy zažije bolavou chvíli, kdy někoho hrozně chce udržet ve svém životě, ale on odchází. Dík za tu pochvalu pointy.

Mlčeti Zlato: Ale někdy se mělčinám člověk stejně nevyhne... Líbí se mi, jak se na to v komentářích díváte z různých úhlů, že to v každém vyvolává něco jiného.

Miras2250: Díky, na čančání já moc nejsem :-)