Je to takové zvláštně milé, asi jak si na nic nehraje. Akorát z toho mám pocit voyera :).

a hlavně je to zbytečný, když tě nikdo nevidí

zabírá.. říkal to i Míra :)

Dá se vyložit různě, ale je to tam.

Zajímavá, i když asi nerozumím.

Správně je osnuji, taky mě to "osnovám" zarazilo, ale přišlo mi to jako zajímavý novotvar, takový trochu snový :).

DDD: Jak jsem psala na chatu (ale skoro nikdo nereagoval a už je to odrolovaný), málo komentářů u skvělých děl nemusí být důsledkem strachu komentujících, ale třeba i nechuti. Když autor ani trošku nedá najevo, že o komentáře stojí, logicky klesá chuť je psát. I když samozřejmě ne u každého komentátora a ne u každého díla, něco je prostě tak skvělé, že to okomentuješ v každém případě. Ale obecně ve zdejší poměrně málo komentující čtenářské obci neškodí trocha autorského povzbuzení :).

Souhlasím, že to srdce tam takhle explicitně být nemuselo, ale jinak fakt krásné obrazy.

Tak to se mi hodně líbí. Jako když se protrhá drsnej obal a pod ním se nečekaně obnaží romantik, ale ne ten slizce kýčovitej, tohle je čistá romantika, taková příjemně chlapská.

Amadeo´´: Každé adjektivum má svoji vazbu: "plný čeho", "černý od čeho", "prázdný čím" (trochu nezvyklé) nebo i, jak píšeš, "prázdný po čem" (to zní básnicky). Slovo prázdný se takto příliš nespojuje. Ale to je pohled gramatiky, poezie si může s jazykem hrát, proč ne. A máš pravdu, že každý to vnímá trochu jinak, taky proto sem svůj dojem píšu jako zpětnou vazbu.

Krásně procítěná. Jen technická: "plný od stesků" zní divně, správně by to mělo být "plný stesků", ale možná tady gramatika není tak podstatná. Co chceš říct, je jasné.

Ta je krásná, taková průzračně čistá.

Brrr, to je ale studený. Čímž chci říct, že jsi to napsala moc dobře.

naivka: Jé, moc děkuju. Tak na tohle dílko jsem už úplně zapomněla. Koukám, že jsem to psala už celkem dávno... a jsem na tom tak nějak furt stejně :(

Tahle smutnící poloha se mi líbí víc než běsnící, i když téma zůstává stejné. Forma je propracovanější, ale ještě ne sevřená, takže působí přirozeně a opravdově; přesně tak to mám ráda :). Ostré hrany srdce se povedly, konec je trochu klišé, ale tady mi to nevadí. Zarazilo mě jenom "rozněžněl", myslím, že to sloveso je pouze ve tvaru "rozněžnit".

kmotrov: Není zač, kmo... :)
(Asi máš rád zkratky, já teda ne.)

Začátek je super a celá se mi líbí, má bluesovou atmosféru, ten večer a náladu úplně živě vidím. Moc se povedla. (Akorát pozor na to mě/mně, asi jsi to opravil jinde. Správně je "pro mě" a "mně bylo blues".)

DDD: Já to nemyslela nijak zle, v angažované poezii se pranýřuje a tohle mi přišlo jako víc než jen osobní. Ale jak říkám, fakt netuším, o čem to je, jen vnímám, že je něco jinak.

Mně se naopak líbí, že je jiná než to, co většinou píšeš. Netuším, co konkrétně pranýřuješ, ale slova myslím nejsou ten nejpevnější sochařský materiál, stačí trocha větru... :). Tak bych se zas tak nebála, že někoho udrží. Kdo fakt chce, ten uletí.

Taková tvoje klasika, ale líbí se mi. Na jedné straně odevzdanost a smířenost, na druhé obrazy divokých koní v trysku a červené víno - je v tom zvláštní napětí.