Amelie M.: Jejda, to děkuju, že mám tak vysokou laťku. Ale kdybych se bála, že nedostojím očekávání, tak sem asi už nic nedám... a to zas ne, to si radši poskvrním pověst :). Tohle je jenom nápad, možný úhel pohledu, který si nenárokuje pravdivost ani obecnou platnost, takže ho netřeba brát zas tak vážně. Snad se příště trefím líp.

kmotrov: Mělo to být spíš pobídnutí k diskuzi než nějaké dogma, tak škoda. Ale rozumím :).

Přes jednoduchou formu oslovila.

Moc hezké, takové melancholické. Jen ten konec mě zarazil - přenášení hor. Chudák bludička, éterická bytost. Ale asi je to jen metafora.

Zajímavý, četla jsem několikrát. Ty obrazy jsou hrozně živý, ale zároveň (pro mě) trochu zmatený. A jako píseň mi to nezní, není to chyba v zařazení?

Severak: Hm. A prachy taky ne, vyzkoušeno na sobě :D.

bludička: Děkuji, že jsi sem zabloudila... :)

Amelie M.: Vystihla jsi to přesně. V nešťastném stavu jde psaní tak nějak samo, víc autorů tady by to asi potvrdilo. Ale že by nešlo psát jinak, to si zas nemyslím, i když to v té básni říkám :). Dík!

Singularis: Ono bohatnout psaním je asi obecně těžké, ale zrovna u scénářů bych řekla, že je docela slušná šance. Z básní se dají zpeněžit asi jen písňové texty, ale to je zas trochu jiná disciplína...

casa.de.locos: Díky, to potěšilo.

Yana: Moc děkuju, mrzí mě, že jsem na srazu nebyla. Ale hádám, že tam bylo poetů i víc...

DDD: A navíc jsou to občas děsní lháři, takže všem dílům tady určitě nevěř. Dík za komentář!

Nikytu: Ano, je to takové těžkopádné. Slepenec dvou nápadů, který jsem dala dohromady kvůli anonymnímu dni - přišlo mi, že se k němu tematicky hodí. Asi jsem si s tím měla víc vyhrát.

oslov radek: Děkuju!

Homér: Naprosto souhlasím.

štiler: Krásná reakce, dík! Asi to ode mě byla trochu póza, ono když se prakticky k čemukoli vyjádříš, vždycky se k té věci nějak postavíš a pak si tam tak jako pózuješ... A já radši pózuju a nechám se následně trefovat, než abych se vyhýbala vyjádření, i když tím jasným vyjádřením znásilňuju i vlastní myšlenky, které zase tak jasné a zkrocené do tvaru nikdy nejsou... ale prostě myslím, že vyjádření má být hlavně jasné. To byla poněkud obecnější reakce, nejde jen o tohle dílko, které bylo inspirováno hlavně anonymním dnem a ani jsem nečekala, že vzbudí takový ohlas.
Krásnou definici básníka jsem kdysi četla u Salingera, konec tvého komentáře mi ji připomněl.

Jiří Dobrovský: Není vůbec zač, já děkuju za komentář.

Lasak: Ale zas co má takovej barman inspirace, chodí až k němu a šeptá rovnou do ucha... :)
Taky mě napadla úprava se skrz, ale kvůli výslovnosti a rytmu takhle:
Skrze prochlastaná hrdla
svěřujem se barmanům
že nám srdce -- ztvrdla
nevěříme vlastním snům.
Do těch dvou slabik doplnit něčím nebo nějak, podle chuti.

Taky mě zarazil ten rod, ale to by šlo krásně upravit na rým hrdla - ztvrdla, znělo by možná i zvláštněji. A nesouhlasím, že barmani jsou chudáci. Třeba pro spisovatele povolání snů :).

Konec je skvělej.