Nemá chybu a souhlasím s kmotrovem - stálo by za zhudebnění.

ŽblaBuňka: alm.heart: Díky za návštěvu! Podzim na krku, tak aspoň čtení může zahřát... až přituhne, zkusím přijít s něčím ostřejším ;-)

abys to s tou romantikou jednou nepřehnal ;-)

Působivé obrazy... trochu halucinace? Ale je to síla.

Jiří Turner: Děkuji za pochvalu, Jiří. Co píšete, je ohromně zajímavé, protože já to opravdu vnímám právě opačně. Vyšší stupeň hořet je podle mě planout. Oheň plane, ale ohýnek si může jen tak mihotavě plápolat... Tak nevím, třeba nás někdo rozsoudí :)

hmm :)

Homér: Každopádně díky :)

Děkuji vám oběma za návštěvu. Jsem ráda, že se líbilo :)

Hezký. Já zase zjistila, že barvy vnímám jen okrajově a absolutně ne jako nositele informace - to jsou pro mě jen slova. Zjistila jsem to ve chvíli, kdy jsem z roztržitosti do auta načepovala benzín místo nafty a nikdo z mého okolí nechápal - přece každá ta tankovací pistole má jinou barvu!! :)

:-)

TheLivingCore: Moc děkuji. Tvůj komentář mě absolutně potěšil :)

Umouněnka: Díky! Taky nemám ráda takové ty prvoplánově nasrané výkřiky, tak jsem ráda, že ti to tak nepřipadalo.

Sucháč: Moc děkuju! A báseň na billboardu, to je teda revoluční myšlenka. Možná ten konec by se k někomu docela hodil, ale otevřeně by si ho na billboard asi nedal nikdo :)).

mannaz: To není předvolební agitka žádné strany, ale myslím, že ani nečekáš nějakou konkrétní radu. U mě to opět bude záležitost kompromisu, menšího zla a kroužkování... Ale možná jsem vlastně nikdy nevolila přesně to, co bych si přála. A jak se to nakonec vyvinulo po volbách, to už je zase další kapitola :). Ale i tak myslím, že je potřeba tam jít - to je můj názor, který jsem chtěla vyjádřit.

kmotrov: Díky za komentář. Dáváš mi těžký dotaz, ale zkusím odpovědět. Česká politika má už tak špatnou pověst, že se slušný intelektuál bojí s ní zaplést, aby ho nepošpinila nebo úplně nesemlela, jak se taky některým stalo. Skutečných osobností, které mají schopnosti, odvahu, charizma a zároveň takový morální kredit, aby to všechno ustály, je u nás jako šafránu. A myslím, že vlastně vždycky bylo...

Hunter: Díky, přemýšlím o tom. Ale v těch prvních dvou slokách vlastně navozuji situaci: že vymetám z hlavy myšlenkové smetí, co tam zbylo po někom, kdo už se mnou není. Dávalo by to bez nich smysl?

kofinonpoet: Moc děkuji, tak jen se neutopit... ve virtuálnu je to hned :).

Dali: Že by? :)

krásné, hned se zas usmívám :)

nikdo: díky, tak jsem to tam nakonec přece jenom přidala :)