Megynka: Děkuji za zastavení i za komentář :).

Megynka: Děkuji :). A máš asi pravdu, ty první dvě se povedly víc.

Líbí se mi, jen pozor na překlepy. V posledním řádku myslím má být "přesto", ale upřímně mi to ani tak nedává smysl, protože si ta tvrzení v ničem neodporují, takže bych slovo "přesto"možná úplně vynechala... Ale přesto z ní mám příjemný pocit... :).

Milý Jiří, kašli na šedivý vlas a na pozvánku nečekej, ale obstarej si ji sám :). Člověk je tak starý, jak se sám cítí, a navíc - jak že to říkala Chytilová? Muži přece nestárnou... jenom pak najednou ... :D Ale báseň hezká, to zas jo...

speranza5: Děkuji.

Měl jsem chuť ti líbat hruď? :D Promiň, ale když se u milostné básně začnu smát nahlas, asi to není dobře... Jestli si můžu troufnout radit (snad se neurazíš), asi by to chtělo víc si pohrát s rýmy, taky míň bývá někdy víc... a nechej texty chvíli uzrát.

Yana: Moc děkuji za komentář. Drsné procitnutí v závěru je záměr. Je to o tom, že na zemi je možná trochu nuda, ale bezpečno, zatímco z výšek se padá... ale myslím, že jsi to pochopila, jako vždycky :).

Některé vzpomínky asi nepřebolí. Ale celý slaný potok? Nějak mi ta představa k tobě nesedí, jindy býváš pozitivnější :). Báseň každopádně zajímavá, líbila se mi.

Zřejmě hodně osobní obsah komentovat nebudu, ale forma má úžasný tah, čte se jedním dechem. Velmi silná báseň.

ŽblaBuňka: Jsem ráda, že jsem ti kápla do noty, ale víc se těším na další tvoji veselou básničku.

pěkné, ale na tebe opravdu nezvykle morbidní

taron: děkuji za návštěvu

Taky mě oslovila.

Jiří Turner: Moc děkuji... a s tou formou mám teď brouka v hlavě, nechceš mi to napsat aspoň do vzkazu? :)

vanovaso: To jsem ráda :).

sněhobíle něžné, lehoučké... vlastně opakuji název, ale to mi došlo až teď :)

mannaz: Moc děkuji.

Nádhera. Už první sloka je úžasná, ale báseň dál graduje a motiv Malého prince ji kouzelně rámuje. Pro mě nejlepší, co jsem od tebe zatím četla.

taron: Děkuji za krásný komentář, ta originalita mě moc potěšila.

vanovaso: Básně píšu za sebe, ale ne pro sebe, nýbrž pro čtenáře, a samozřejmě chci, aby se jim líbily. A předělávání podle mě k tvůrčímu procesu patří, je to o hledání lepších variant, protože první nápad málokdy bývá ten nej. Naopak mám takovou zkušenost, že je důležité umět se ho vzdát. To se mi stalo i v téhle básničce. Vznikla z jednoho obrazu, vyjádřeného pár slovy, která jsem nakonec v zájmu celku škrtla. Ano, je to fikce, ne můj život... vždyť jsme na literárním serveru :).