Já teda taky tápu :). Báseň se jmenuje Tápání a obsah je přesně takový, jak říká název... ovšem až na verš: "v jednom jsem si jistá, jsem zaprutilý ateista". Závěr "věřím a nevím zda v boha" mi to moc neobjasnil. Tak jsi si jistá nebo tápeš? :)

Pěkně sis s tou grafikou vyhrál. Výstižná obsahem, líbí se mi.

ta"jemna": áno... takové zmrzlé je to... aspoň tady u nás :)

Zamila: Díky! Nedivím se, že se ti líbí první půlka. S nadsázkou se dá říct, že je to taková zamilovsko-nohavicovská variace v orionkovém provedení :)).

Amelie M.: Dík! Ono je těžké psát ironicky o zimě a Nohavicu obejít, nějak tam pořád trčí :). To víš, že jsem ho taky měla v hlavě, stejně jako každý čtenář mojí básničky, který kdy Ladovskou zimu slyšel... což jsou zhruba tak všichni :). Myšlenka je hodně podobná (nebo spíš stejná :)), ale snažila jsem se ji vyjádřit jinak. Snad se mi to aspoň truchu povedlo.

taron: Moc děkuji za krásný komentář. Já Vánoce vnímám podobně jako ty, taky spíš z toho hezčího konce.. ale proč se na ně nepodívat i z druhé strany :). Po pravdě mi tenhle pohled připadá zajímavější než tradiční báseň o šťastné rodině u stromečku :).

Jiří Turner: Jsem moc ráda, že tě oslovila. A s tou formou máš pravdu - začalo to uspořádaně, ale pak mi ty obrazy nějak zdivočely a ne a ne se poskládat do uhlazených veršů. Zkoušela jsem je zkrotit, ale nepovedlo se, asi jsem neměla dost trpělivosti.

Yana: Děkuji, taky to vnímám jako realitu, kterou bychom sice radši neviděli, ale... prostě i tohle jsou Vánoce, aspoň občas a aspoň pro někoho.

Severak: Tak to já - možná překvapivě :) - Vánoce moc ráda. Ale to mi vůbec nebrání napsat o nich z jiného pohledu. Tvůj pocit naprosto chápu ;-)

Zamila: Dík za komentář. Co myslíš vzdálenými slovy? Nešlo o pohanu, ale o jiný pohled na Vánoce. Takže asi je to jednostranné, máš pravdu, stejně jako jsou jednostranné i básně s andílky a zvonečky - tohle je prostě jiný úhel, klidně mu říkej rebelský :). Ale nejsem rebel programově, spíš mě baví zkoušet různé a pořád nové věci. Že se to nelíbí každému, je přirozené, tak už to chodí. Ale jakým způsobem tvořím a že to takhle nefunguje, to je tvůj subjektivní názor :).

Amelie M.: OK, dík za komentář, zkusím se polepšit :).

ta"jemna": moc děkuji :)

Hezky vyjádřeno, zaujala.

Zaujalo mě proutěné nebe, ale marně se snažím ten obraz s něčím propojit. Jak jsi to myslel?

To je zajímavý nápad. Je zvláštní, jak ty názvy hezky ladí, splývají spolu i s tvými díly, prostě je to jeden a ten samý materiál. (Já bych všechny svoje názvy určitě použít nemohla, to by bylo jako když pejsek s kočičkou vařili dort :)). Jo, dává to smysl.

Amelie M.: Tos trefila, taky chystám jednu adventní, ale to bude drsnýýý :D

Taky přeji hezký prosinec, slaďounku :).

Opravdu hezky napsáno. Tento problém se opakuje celé lidské dějiny, některé jemnější doby a kultury ho prožívají více, jiné nad ním mávnou rukou. Málokdo má odvahu stát se mučedníkem, pud sebezáchovy většinou funguje spolehlivě. Psychické následky jsou ovšem jiná věc... právě ty byly jedním z důvodů, proč Němci za války zprůmyslnili vraždění... Kolik mrtvých bylo v tomhle masakru?

Je zvláštně podmanivá. Taky mě ruší ten nespisovný tvar a asi mám málo fantazie představit si v zadýmeném pokoji vůni fialek. Ale to je možná právě dobře, tyhle zvláštnosti tvoji báseň odliší a zaujmou.

Jiří Turner: Píšeš v hádankách, tohle mi nedělej :). K obsahu a formě by nebylo nic? :)